Úvod

Účinnou pomoc bližním, kterou nám uložil ten Největší lékař, často maří naše vlastní bezradnost, “když se setmělo a den se nachýlil”. Tváří v tvář utrpení jsou nejpovolanější služebníci nejednou zmateni otazníky malověrných, kteří chtějí zproblematizovat platnost odvěkých a osvědčených Božích zaslíbení. Zatahuje-li se najednou opona života našich milých, jakoby i věřící srdce zaváhalo, když ho zrazuje vlastní odvaha víry. Jak potom pomáhat těm, kteří pomoc naléhavě potřebují a prosí o ni? Je možno vystačit jen s nepředstíraným, upřímným soucitem?MZN 6.1

Následující výběr statí, pojednávajících o zásadách modlitby za nemocné, pochází z několika prací E. G. Whiteové, které byly uveřejněny. Jejich refrénem je zaslíbení Písma, že “modlitba víry zachrání nemocného” (Jakubův 5,15.) anebo podle jejích dalších slov “modlitba, kterou Bohu přináší víra, pomůže nemocnému”.MZN 7.1

Při čtení tohoto výběru nás osloví ze zvěsti Písma odvozený odkaz víry, soucitné lásky a pevné naděje — souhrnně tedy odkaz autorčiny křesťanské zkušenosti. Při ochotné službě trpícím bližním ho přijměme jako osvědčenou radu a pomoc v pravý čas.MZN 7.2

Překladatel