Proč se někteří neuzdraví
V souvislosti s modlitbou za nemocné jsem přemýšlela o mnohém, co mi o tom bylo v minulosti ukázáno.MZN 56.1
Představme si takovou situaci, že by nás při některém (stanovém) shromáždění požádalo dvacet nemocných, abychom se za ně modlili. Nemocní lidé udělají totiž všechno, jen aby získali pomoc, sílu a zdraví. Z těchto dvaceti však jen málokdo dbá na světlo o čistotě a zdravotní reformě; nemají správné zásady jedení, pití a péče o tělo. Někteří ženatí muži a vdané ženy podléhají určitým vážným zlozvykům. Ačkoli mají příležitost seznámit se se světlem, oni o ně nedbají a žijí i nadále nerozvážně. A takoví lidé často prosí o přímluvné modlitby Božího lidu a volají k sobě starší, aby se modlili za jejich nemoci.MZN 56.2
Kdyby se tito lidé uzdravili, v jejich životě by nenastala změna podle Božího světla. Mnozí z nich by šli dále stejnou cestou bezohledného přestupování přírodních zákonů jako dříve.MZN 57.1
Hřích mnohé přivedl do nynějšího stavu duševní ochablosti a tělesné slabosti. Mají snad věřící bez hlubšího poznání toho, co se skrývá za vznikem nemoci, prosit Boha, aby takové lidi uzdravil? Ne, rozhodně ne! Co tedy dělat? Se vším se svěřte tomu, který každého člověka zná jménem.MZN 57.2
Pohovořte si s těmi, kteří vás žádají, abyste se za ně modlili, a řekněte jim otevřeně: “Jsme jen lidé, nevidíme do vašeho srdce a neznáme tajemství vašeho života. Zná je jen Bůh a vy sami. Jestliže kajícně litujete svých hříchů a uvědomujete si, že jste často nejednali podle Božího světla a hřešili jste proti vlastnímu tělu jako Božímu chrámu a že jste svými zlozvyky ponížili Kristovo vlastnictví vašeho těla, vyznejte to Bohu. Když vás Duch svatý zvláštním způsobem vybízí vyznat vaše soukromé hříchy, nezmiňujte se o nich nikomu. Kristus je váš Vykupitel, on nezneužije vaše pokorné vyznání. Když je váš hřích soukromého rázu, vyznejte ho Kristu, který je jediným Prostředníkem mezi Bohem a člověkem.” “Toto vám píšu, děti moje, abyste nehřešili. Avšak zhřeší-li kdo, máme u Otce přímluvce, Ježíše Krista spravedlivého.” 1. Janův 2,1. Když jste oloupili Pána o desátky a oběti, vyznejte svoji vinu Bohu a církvi a řiďte se jeho napomenutím. “Přinášejte do mých skladů úplné desátky.” Malachiáš 3,10.MZN 57.3
Pán “z rozmaru totiž lidské syny nepokoří ani nezarmoutí”. Pláč 3,33. “Jako se nad syny slitovává otec, slitovává se Hospodin nad těmi, kdo se ho bojí. On ví, že jsme jen stvoření, pamatuje, že jsme prach.” Žalm 103,13-14. On zná naše srdce, protože ví o každém tajemství člověka. Ví, jestli ti, za které se věřící modlí, obstojí, nebo neobstojí v soužení a zkoušce, co je po uzdravení může stihnout. On zná konec od počátku. Mnozí budou odvoláni na odpočinek před prudkou zkouškou času soužení, která zastihne svět. To je další důvod, proč bychom měli k vážné prosbě připojit slova: “Otče, chceš-li, odejmi ode mne tento kalich, ale ne má, nýbrž tvá vůle se staň.” Lukáš 22,42. Taková prosba nebude v nebi nikdy označena jako modlitba bez víry. (Counsels on Health, s. 373-375)MZN 58.1