Soudců 5

1 Onoho dne zpívala Debóra a Bárak, syn Abínoamův:CzeCEP — Soudců 5:1

2 Vlas bojovníků v Izraeli volně vlaje, že se dobrovolně sešel lid, dobrořečte Hospodinu!CzeCEP — Soudců 5:2

3 Slyšte, králové, poslouchejte, hodnostáři, já budu pět Hospodinu, já mu budu zpívat, zpívat žalmy Hospodinu, Bohu Izraele.CzeCEP — Soudců 5:3

4 Hospodine, když jsi táhl ze Seíru, když jsi vykročil z Edómského pole, země se třásla, z nebes kanuly krůpěje, ano, z oblaků kanuly krůpěje vod.CzeCEP — Soudců 5:4

5 Hory se zapotácely před Hospodinem, Bohem ze Sínaje, před Hospodinem, Bohem Izraele.CzeCEP — Soudců 5:5

6 Ve dnech Šamgara, syna Anatova, ve dnech Jáeliných byly opuštěny stezky. Kdo se vydávali na cesty, vydávali se po stezkách křivolakých.CzeCEP — Soudců 5:6

7 Opuštěn byl venkov, pusto bylo v Izraeli, až jsem povstala já, Debóra, povstala jsem jako matka v Izraeli.CzeCEP — Soudců 5:7

8 Kdykoli si lid volil nové bohy, rozpoutal se v branách boj; ale ukázal se štít nebo kopí mezi čtyřiceti tisíci v Izraeli?CzeCEP — Soudců 5:8

9 Mé srdce je s těmi, kdo třímají v Izraeli palcát, při dobrovolnících v lidu; dobrořečte Hospodinu!CzeCEP — Soudců 5:9

10 Vy, kteří jezdíte na bělavých oslicích, kdo sedáváte na kobercích, kdo se ubíráte cestou, rozvažujte!CzeCEP — Soudců 5:10

11 Vzdáleni hluku střelců, mezi napajedly, tam ať opěvují spravedlivé činy Hospodina, spravedlivé činy jeho vojevůdce v Izraeli, když lid Hospodinův sestoupil k branám.CzeCEP — Soudců 5:11

12 Procitni, procitni, Debóro, procitni, procitni, píseň pěj! Povstaň, Báraku, odveď své zajatce, synu Abínoamův!CzeCEP — Soudců 5:12

13 Tehdy ten z lidu, kdo vyvázl, pošlapal urozené; Hospodin mi dal pošlapat bohatýry.CzeCEP — Soudců 5:13

14 Z Efrajima ti, kdo z něho vzešli, bojovali s Amálekem, Benjamíne, za tebou táhly tvé zástupy, z Makíra sestoupili ti, kdo třímají palcát, ze Zabulóna ti, kdo nosí velitelskou hůl.CzeCEP — Soudců 5:14

15 Isacharští velmožové šli s Debórou, Isachar hned za Bárakem, vyslán do doliny, šel mu v patách. Avšak u potoků Rúbenových, bylo velké zasedání.CzeCEP — Soudců 5:15

16 Proč jsi zůstal sedět mezi ohradami? Abys naslouchal, jak svolávají stáda? U potoků Rúbenových bylo velké rokování.CzeCEP — Soudců 5:16

17 Gileád si zůstal za Jordánem. A proč Dan pobývá jako host na lodích? Ašer se usadil na pobřeží moře, při svých zálivech si zůstal.CzeCEP — Soudců 5:17

18 Zabulón je lid, který dokázal nasadit svůj život, rovněž Neftalí na výšinách pole.CzeCEP — Soudců 5:18

19 Přišli králové a bojovali, tehdy bojovali kenaanští králové v Taanaku, při Vodách megidských, stříbra se však nezmocnili.CzeCEP — Soudců 5:19

20 Z nebes bojovaly hvězdy, bojovaly ze svých drah se Síserou.CzeCEP — Soudců 5:20

21 Potok Kíšon odplavil ty krále, potok prastarý, ten potok Kíšon. Jen je mocně pošlapej, má duše!CzeCEP — Soudců 5:21

22 Tehdy dupala kopyta koní, stateční cválali ostrým tryskem.CzeCEP — Soudců 5:22

23 Proklejte Meróz, velí Hospodinův posel, uvalte na jeho obyvatele kletbu: Nepřišli na pomoc Hospodinu, na pomoc Hospodinu proti bohatýrům.CzeCEP — Soudců 5:23

24 Požehnána buď nad jiné ženy Jáel, žena Kénijce Chebera, nad jiné ženy ve stanech buď požehnána!CzeCEP — Soudců 5:24

25 Požádal o vodu, poskytla mléko, v koflíku urozených podala smetanu.CzeCEP — Soudců 5:25

26 Rukou chopila stanový kolík, pravicí pádné kladivo, udeřila Síseru, roztříštila mu hlavu, probodla a prorazila jeho spánky.CzeCEP — Soudců 5:26

27 Klesl jí k nohám, padl, zůstal ležet, k nohám jí klesl, padl; tam klesl a padl zabitý.CzeCEP — Soudců 5:27

28 Síserova matka vyhlížela z okna, naříkala za okenní mříží: “Proč tak dlouho nepřijíždí jeho vůz? Proč mešká hřmot jeho vozby?”CzeCEP — Soudců 5:28

29 Odpověděly jí nejmoudřejší z jejích kněžen a ona si teď opakuje jejich slova:CzeCEP — Soudců 5:29

30 “Určitě získali a rozdělují kořist, jednu dvě zajatkyně každému hrdinovi, kořist pro Síseru - pestré šaty, kořist, pestré šaty, jeden dva pestré šátky na krk co kořist.”CzeCEP — Soudců 5:30

31 Tak ať zhynou všichni tvoji nepřátelé, Hospodine! Ale ti, kdo jej milují, budou jako slunce vycházející v plné síle. - Země žila v míru po čtyřicet let.CzeCEP — Soudců 5:31