4Mojžíšova 11

1 Lid si začal Hospodinu stěžovat na těžkosti. Hospodin to slyšel a vzplanul hněvem. Tu vyšlehl mezi nimi Hospodinův oheň a pohltil okraj tábora.CzeCEP — 4Mojžíšova 11:1

2 Lid volal k Mojžíšovi. I modlil se Mojžíš k Hospodinu a oheň uhasl.CzeCEP — 4Mojžíšova 11:2

3 Proto pojmenovali ono místo Tabéra (to je Spáleniště), že mezi nimi vyšlehl Hospodinův oheň.CzeCEP — 4Mojžíšova 11:3

4 Chátru přimíšenou mezi nimi popadla žádostivost. Rovněž Izraelci začali znovu s pláčem volat: “Kdo nám dá najíst masa?CzeCEP — 4Mojžíšova 11:4

5 Vzpomínáme na ryby, které jsme měli v Egyptě k jídlu zadarmo, na okurky a melouny, na pór, cibuli a česnek.CzeCEP — 4Mojžíšova 11:5

6 Jsme už celí seschlí, nevidíme nic jiného než tu manu.”CzeCEP — 4Mojžíšova 11:6

7 Mana byla jako koriandrové semeno a měla vzhled vonné pryskyřice.CzeCEP — 4Mojžíšova 11:7

8 Lid ji chodíval sbírat, pak ji mleli mlýnkem nebo drtili v hmoždíři, vařili v kotlíku nebo z ní připravovali podpopelné chleby; měla chuť jako pečivo zadělané olejem.CzeCEP — 4Mojžíšova 11:8

9 Když v noci padala na tábor rosa, padala na něj i mana.CzeCEP — 4Mojžíšova 11:9

10 Mojžíš slyšel, že lid pláče, každý u vchodu do svého stanu, čeleď vedle čeledi. Hospodin vzplanul velikým hněvem. I Mojžíš na to hleděl s nevolíCzeCEP — 4Mojžíšova 11:10

11 a vyčítal Hospodinu: “Proč zacházíš se svým služebníkem tak zle? Proč jsem u tebe nenalezl milost, žes na mě vložil všechen tento lid jako břímě?CzeCEP — 4Mojžíšova 11:11

12 Copak jsem všechen tento lid počal já? Copak jsem ho porodil já, že mi říkáš: Nes jej v náručí, jako chůva nemluvňátko, do země, kterou jsi přisáhl dát jeho otcům?CzeCEP — 4Mojžíšova 11:12

13 Kde vezmu maso, abych je dal všemu tomuto lidu? Volají ke mně s pláčem: »Dej nám maso, chceme jíst.”CzeCEP — 4Mojžíšova 11:13

14 Nemohu sám unést všechen tento lid, je to nad mé síly.CzeCEP — 4Mojžíšova 11:14

15 Když už se mnou chceš takto jednat, raději mě zabij, jestliže jsem u tebe nalezl milost, abych se nemusel dívat na svoje trápení.”CzeCEP — 4Mojžíšova 11:15

16 Hospodin Mojžíšovi odvětil: “Shromažď mi sedmdesát mužů z izraelských starších, o nichž víš, že jsou staršími a správci v lidu. Vezmi je ke stanu setkávání, ať se tam postaví s tebou.CzeCEP — 4Mojžíšova 11:16

17 Sestoupím a budu tam s tebou mluvit. A odeberu z ducha, který je na tobě, a vložím jej na ně. Ponesou pak břímě lidu s tebou, neponeseš je už sám.CzeCEP — 4Mojžíšova 11:17

18 A lidu řekneš: Posvěťte se pro zítřek. Budete jíst maso, protože jste s pláčem volali k Hospodinu: »Kdo nám dá najíst masa? Jak dobře nám bylo v Egyptě!” Hospodin vám dá maso a najíte se.CzeCEP — 4Mojžíšova 11:18

19 Nebudete je jíst jen jeden den, ani dva dny, ani pět dní, ani deset dní, ba ani dvacet dní,CzeCEP — 4Mojžíšova 11:19

20 ale po celý měsíc, až vám poleze z chřípí a zhnusí se vám. To proto, že jste zavrhli Hospodina, který je mezi vámi, když jste před ním s pláčem volali: »Proč jsme jen odešli z Egypta?«”CzeCEP — 4Mojžíšova 11:20

21 Mojžíš namítl: “Šest set tisíc pěších je v lidu, uprostřed něhož jsem, a ty řekneš: Dám jim maso a budou jíst po celý měsíc!CzeCEP — 4Mojžíšova 11:21

22 To se pro ně budou porážet ovce a skot, aby se na všechny dostalo? Nebo se pro ně vychytají všechny ryby v moři, aby se na všechny dostalo?”CzeCEP — 4Mojžíšova 11:22

23 Hospodin Mojžíšovi odvětil: “Což ruka Hospodinova je na to krátká? Hned uvidíš, uskuteční-li se mé slovo, nebo ne.”CzeCEP — 4Mojžíšova 11:23

24 Mojžíš tedy vyšel ven a oznámil Hospodinova slova lidu. Shromáždil sedmdesát mužů ze starších lidu a rozestavil je kolem stanu.CzeCEP — 4Mojžíšova 11:24

25 Hospodin sestoupil v oblaku, promluvil k němu a odebral z ducha, který byl na něm, a dal jej těm sedmdesáti starším. Sotva na nich duch spočinul, prorokovali, ale potom už nikdy.CzeCEP — 4Mojžíšova 11:25

26 Dva muži však zůstali v táboře, jeden se jmenoval Eldad a druhý Médad. I na nich spočinul duch, ačkoliv nepřišli ke stanu; byli totiž mezi zapsanými. Ti prorokovali v táboře.CzeCEP — 4Mojžíšova 11:26

27 Tu přiběhl mládenec a oznámil Mojžíšovi: “Eldad a Médad v táboře prorokují.”CzeCEP — 4Mojžíšova 11:27

28 Nato se ozval Jozue, syn Núnův, který už jako jinoch přisluhoval Mojžíšovi, a zvolal: “Mojžíši, můj pane, zabraň jim v tom!”CzeCEP — 4Mojžíšova 11:28

29 Ale Mojžíš mu řekl: “Ty kvůli mně žárlíš? Kéž by všechen Hospodinův lid byli proroci! Kéž by jim Hospodin dal svého ducha!”CzeCEP — 4Mojžíšova 11:29

30 Potom se Mojžíš odebral s izraelskými staršími do tábora.CzeCEP — 4Mojžíšova 11:30

31 Vtom se zvedl vítr seslaný Hospodinem, přihnal od moře křepelky a rozhodil je po táboře, asi do vzdálenosti jednodenní cesty na tu i na onu stranu kolem tábora, do výše kolem dvou loket nad zemí.CzeCEP — 4Mojžíšova 11:31

32 Lid se hned pustil do sbírání křepelek a sbíral je po celý den i po celou noc a po celý příští den; i ten, kdo nasbíral málo, měl deset chómerů. Rozložili si je okolo tábora.CzeCEP — 4Mojžíšova 11:32

33 Ještě měli v zubech maso, ještě nebylo ani rozžvýkáno, když Hospodin vzplanul proti lidu hněvem a počal lid bít převelikou ranou.CzeCEP — 4Mojžíšova 11:33

34 Proto dali tomu místu jméno Kibrót-taava (to je Hroby žádostivosti), že tam pohřbili z lidu ty, kdo propadli žádostivosti.CzeCEP — 4Mojžíšova 11:34

35 Z Kibrót-taavy táhl lid do Chaserótu. A v Chaserótu zůstali.CzeCEP — 4Mojžíšova 11:35