Jób 14

1 Člověk narozený z ženy má krátký věk, avšak nepokoje do sytosti.CzeCEP — Jób 14:1

2 Jako květ vzejde a zvadne, prchá jako stín a neobstojí.CzeCEP — Jób 14:2

3 Přesto na něj upíráš svůj zrak a přivádíš mě na soud s tebou.CzeCEP — Jób 14:3

4 Kdo dokáže, aby čisté vzešlo z nečistého? Vůbec nikdo.CzeCEP — Jób 14:4

5 Jestliže jsou stanoveny jeho dny, počet jeho měsíců je ve tvé moci, nepřekročí cíl, jejž jsi mu vytkl.CzeCEP — Jób 14:5

6 Odvrať od něho své oči, ať si pooddechne jako nádeník, který je rád, že má den za sebou.CzeCEP — Jób 14:6

7 Stromu zbývá aspoň naděje, že i když podťat, začne rašit znovu a že jeho výhonky růst nepřestanou,CzeCEP — Jób 14:7

8 byť odumřel jeho kořen v zemi a na prach ztrouchnivěl jeho pařez.CzeCEP — Jób 14:8

9 Jak ucítí vodu, pučí znovu, rozvětví se jako mladý stromek.CzeCEP — Jób 14:9

10 Zemře-li muž, rozpadne se. Zhyne-li člověk, kam se poděl?CzeCEP — Jób 14:10

11 Z moře se vytratí vody, řeka opadne a vyschne;CzeCEP — Jób 14:11

12 člověk ulehne a nepovstane a dokud nebesa budou, neprocitne, ze spánku se neprobudí.CzeCEP — Jób 14:12

13 Kéž bys mě skryl v podsvětí a schoval mě, než pomine tvůj hněv, stanovil mi lhůtu a pamatoval na mě.CzeCEP — Jób 14:13

14 Kdyby mohl ožít muž, jenž zemřel, čekal bych po všechny dny své služby, až budu vystřídán.CzeCEP — Jób 14:14

15 Zavolal bys a já bych se ozval, až se ti zasteskne po díle tvých rukou.CzeCEP — Jób 14:15

16 A kdybys pak počítal mé kroky, nedbal bys už mého hříchu,CzeCEP — Jób 14:16

17 zapečetěna by byla do uzlíku má nevěrnost, moji nepravost bys zastřel.CzeCEP — Jób 14:17

18 Také hora se rozpadne a zřítí, i skála se pohne z místa;CzeCEP — Jób 14:18

19 voda kameny omílá, svým proudem odplaví prach země; tak ničíš naději člověka.CzeCEP — Jób 14:19

20 Dotíráš na něho vytrvale, dokud neodejde, měníš jeho tvář a vyhostíš ho.CzeCEP — Jób 14:20

21 Neví, jsou-li jeho synové ve cti, není mu známo, jsou-li v nevážnosti.CzeCEP — Jób 14:21

22 Tělo bolestmi ho souží, sám nad sebou truchlí.”CzeCEP — Jób 14:22