Pláč 4

1 Jak zčernalo zlato, změnil se jasný zlatý třpyt! Svaté kameny leží rozmetány po nárožích všech ulic.CzeCEP — Pláč 4:1

2 Vzácní synové Sijónu, cenění nad ryzí zlato, jak jsou pokládáni za hliněné džbány, vyrobené rukou hrnčíře!CzeCEP — Pláč 4:2

3 I šakalí matky podají prs, kojí svá mláďata, dcera mého lidu je však krutá jako pštrosové na poušti.CzeCEP — Pláč 4:3

4 Kojenci se žízní lepí jazyk k patru, pacholátka prosí o chléb, a nikdo jim nenaláme.CzeCEP — Pláč 4:4

5 Ti, kdo jídali lahůdky, budí úděs na ulicích. Ti, kdo byli chováni v purpuru, válejí se v hnoji.CzeCEP — Pláč 4:5

6 Větší byla nepravost dcery mého lidu nežli hřích Sodomy, která byla podvrácena v okamžení, aniž ji zasáhla ruka.CzeCEP — Pláč 4:6

7 Její zasvěcenci byli čistší než sníh, bělejší než mléko, brunátnější nad korály, jejich žíly byly jako safír.CzeCEP — Pláč 4:7

8 Avšak nyní jejich postava potemněla víc než saze, na ulicích je nepoznají, na kostech se jim svraštila kůže, vyschla, až byla jak dřevo.CzeCEP — Pláč 4:8

9 Lépe jsou na tom skolení mečem nežli skolení hladem, ti, kteří vykrváceli probodeni, než ti, kdo zemřeli pro neúrodu pole.CzeCEP — Pláč 4:9

10 Ženy, které bývají tak milosrdné, vařili vlastníma rukama své děti a pojídaly je při těžké ráně dcery mého lidu.CzeCEP — Pláč 4:10

11 Hospodin dovršil své rozhořčení, vylil svůj planoucí hněv, zanítil na Sijónu oheň, aby jej pozřel do základů.CzeCEP — Pláč 4:11

12 Nevěřili králové země ani všichni obyvatelé světa, že vejde protivník a nepřítel do jeruzalémských bran.CzeCEP — Pláč 4:12

13 To pro hříchy jeho proroků, pro nepravosti kněží, kteří prolévali uprostřed něho krev spravedlivých.CzeCEP — Pláč 4:13

14 Potáceli se po ulicích slepí, potřísněni krví, nikdo se nesměl dotknout jejich oděvu.CzeCEP — Pláč 4:14

15 “Odstupte! Nečistý!” volali na ně, “Odstupte! Odstupte! Nedotýkejte se!” Když se odpotáceli, říkalo se mezi pronárody: “Už tu nikdy nebudou hosty.”CzeCEP — Pláč 4:15

16 Hospodin sám je rozdělil, už nikdy na ně nepohlédne. Nebrali ohled na kněze, nad starci se neslitovali.CzeCEP — Pláč 4:16

17 Naše oči se vyčerpávaly vyhlížením pomoci, byl to však přelud; na své hlídce jsme vyhlíželi pronárod neschopný zachránit.CzeCEP — Pláč 4:17

18 Sledovali nás na každém kroku, abychom nechodili po svých prostranstvích, náš konec se přiblížil, naše dny se naplnili, nastal náš konec.CzeCEP — Pláč 4:18

19 Naši pronásledovatelé byli rychlejší než nebeští orli, zahnali nás do hor, číhali na nás v poušti.CzeCEP — Pláč 4:19

20 Dech našeho chřípí, Hospodinův pomazaný, byl lapen do jejich jámy. A o něm jsme říkávali: “V jeho stínu budeme žít mezi pronárody.”CzeCEP — Pláč 4:20

21 Jenom se vesel a raduj, dcero edómská, bydlící v zemi Úsu! I na tebe přijde kalich, opojíš se a budeš obnažena.CzeCEP — Pláč 4:21

22 Tvá nepravost však, dcero sijónská, skončí, Bůh tě už nikdy nenechá odvést do vyhnanství, ale tebe, dcero edómská, ztrestá za tvou nepravost a odhalí tvé hříchy.CzeCEP — Pláč 4:22