“Proste, a bude vám dáno; hledejte, a naleznete; tlučte, a bude vám otevřeno.” Matouš 7,7

Toto zaslíbení dal Pán v trojí podobě, aby vyloučil každou možnost nedůvěry, neporozumění nebo nesprávného výkladu svých slov. Touží po tom, aby lidé, kteří hledají Boha, uvěřili ve všemohoucího Boha. Proto dodává: “Neboť každý, kdo prosí, dostává, a kdo hledá, nalézá, a kdo tluče, tomu bude otevřeno.” Matouš 7,8.MON 75.5

Pán Ježíš neklade žádné další podmínky, přeje si pouze, abychom hledali jeho rady a toužili po jeho milosti a lásce. “Proste.” Prosbou dáváte najevo, že si uvědomujete, co potřebujete. Prosíte-li s vírou, budete vyslyšeni. Slovo, které dal Pán, nemůže nikdy zklamat. Jestliže k němu přicházíte v upřímné pokoře a prosíte o to, co zaslíbil, nemusíte se obávat, že jednáte opovážlivě. Prosíte-li o požehnání, které potřebujete, aby se vaše povaha zdokonalovala podle Kristova vzoru, Pán Ježíš vás ujišťuje, že prosíte podle zaslíbení, které určitě splní. Když cítíte a uvědomujete si, že jste hříšní, je to dostatečný důvod, abyste prosili o Boží milost a milosrdenství. Nemusíte být svatí, abyste se mohli přiblížit Bohu, to není podmínka, ale musíte toužit, aby vás on očistil od všech hříchů a nepravostí. Důvodem, proč můžeme znovu a znovu prosit, je naše bída a naše naprostá bezmocnost. Proto se neobejdeme bez jeho vykupitelské moci.MON 75.6

“Hledejte.” Hledejte Boha, ne pouze jeho požehnání. “Měj se k Bohu důvěrněji, ať užiješ pokoje. Vzejde ti z toho jen užitek.” Jób 22,21. Hledejte a naleznete. Bůh vás hledá a cítíte-li touhu přiblížit se mu, je to důsledek působení Ducha Božího. Neodmítejte toto působení. Kristus se zastává pokoušených, bloudících a nevěrných. Snaží se je přitáhnout k sobě. “Budeš-li se ho dotazovat, dá se ti najít.” 1. Paralipomenon 28,9.MON 76.1

“Tlučte.” Přicházíme k Bohu na jeho pozvání a Bůh čeká, aby nás uvítal. První učedníci, kteří následovali Ježíše, se nespokojili s krátkou rozmluvou během cesty. Řekli mu: “Rabbi, kde bydlíš? ...Šli tedy, viděli, kde bydlí, a zůstali ten den u něho.” Jan 1,38.39. Tak můžeme i my vstoupit do nejdůvěrnějšího společenství s Bohem. “Kdo v úkrytu Nejvyššího bydlí, přečká noc ve stínu Všemocného.” Žalm 91,1. Kdo toužíte po Božím požehnání, tlučte a čekejte s pevnou důvěrou u dveří milosti se slovy: “Pane, ty jsi řekl: Každý, kdo prosí, dostává, kdo hledá, nalézá, a kdo tluče, tomu bude otevřeno.”MON 76.2

Pán Ježíš pohlédl na shromážděné posluchače a přál si, aby celý tento velký zástup ocenil milost a laskavost Boží. Aby zobrazil potřeby lidí a Boží ochotu dávat, vyprávěl jim o hladovějícím dítěti, které prosí své rodiče o chléb. “Což by někdo z vás dal svému synu kámen, když ho prosí o chléb?” Poukazuje na rodičovskou lásku a pak říká: “Jestliže tedy vy, ač jste zlí, umíte svým dětem dávat dobré dary, čím spíše váš Otec v nebesích dá dobré těm, kdo ho prosí!” Matouš 7,9-11. Žádný milující otec se neodvrátí od svého hladového syna, který prosí o chléb. Můžeme si vůbec představit, že by byl schopen tak krutě žertovat se svým dítětem tím, že by v něm vzbudil naděje a pak jej zklamal? Mohl by slíbit, že mu dá dobré a chutné jídlo, a pak mu dát kámen? Má tedy právo hanobit Boha tím, že ho představuje jako někoho, kdo nemůže vyslyšet volání svých dětí?MON 76.3

“Jestliže tedy vy, ač jste zlí, umíte svým dětem dávat dobré dary, čím spíše váš Otec z nebe dá Ducha svatého těm, kdo ho prosí!” Lukáš 11,13. Duch svatý, představitel Boha, je největší ze všech darů. V něm jsou obsaženy všechny “dobré dary”. Sám Stvořitel nám nemůže dát nic většího, nic lepšího. Prosíme-li Boha, aby se v naší bídě nad námi slitoval a vedl nás svým Duchem, nikdy neodmítne naši prosbu. I kdyby se rodiče odvrátili od svého hladovějícího dítěte, Bůh se nikdy neodvrátí od volání člověka v nouzi. Jak podivuhodně představuje Bůh svou lásku! Lidem, kteří v chmurných dnech života mají pocit, že na ně Bůh zapomněl, je určeno poselství nebeského Otce: “Sijón říkával: ‘Hospodin mě opustil, Panovník na mě zapomenul.’ Cožpak může zapomenout žena na své pacholátko, neslitovat se nad synem vlastního života? I kdyby některé zapomněly, já na tebe nezapomenu. Hle, vyryl jsem si tě do dlaní.” Izajáš 49,14-16.MON 76.4

Spolehneme-li se plně na Boží slovo, pak se každé jeho zaslíbení může stát předmětem našich modliteb. Ve jménu Pána Ježíše můžeme prosit o jakékoli duchovní požehnání. Můžeme s dětskou prostotou říci Pánu Ježíši, co potřebujeme. Můžeme mu předkládat své časné potřeby a prosit ho o chléb a šat, právě tak jako o chléb života a o roucho Kristovy spravedlnosti. Náš nebeský Otec ví, že všechny tyto věci potřebujeme, a vyzývá nás, abychom o ně prosili. Všechny dary milosti obdržíme jen ve jménu Pána Ježíše. Bůh vyvýší jeho jméno a uspokojí všechny naše potřeby podle své nesmírné štědrosti.MON 77.1

Nezapomeňme, že kdykoli přicházíme k Bohu jako ke svému Otci, uznáváme tím, že jsme jeho dětmi. Boží láska se nemění, a proto nejen důvěřujeme jeho dobrotě, ale ve všem se podřizujeme jeho vůli. Odevzdáme se cele Božímu dílu. Právě těm, které Pán Ježíš zval, aby nejprve hledali Boží království a jeho spravedlnost, dal zaslíbení: “Proste, a obdržíte.” Jan 16,24.MON 77.2

Bůh, který má veškerou moc na nebi a na zemi, chce obdarovat své děti bohatými dary. Jsou to dary tak jedinečné, že je můžeme obdržet jen díky drahé oběti našeho Vykupitele. Tyto věčné dary uspokojí i nejhlubší touhy srdce. Bude se z nich těšit každý, kdo přijde k Bohu jako dítě. Přivlastněte si Boží zaslíbení, předkládejte je Bohu jako jeho vlastní slova, a poznáte opravdovou radost.MON 77.3