Důležité poučení

Písmo svaté přirovnává Asýrii v období její největší prosperity k statnému stromu v zahradě Boží, který se hrdě vypíná nad všechny ostatní stromy: “V jeho stínu sídlily kdejaké početné pronárody. … Záviděly mu všechny stromy v Edenu, které byly v zahradě Boží.” Ezechiel 31,6.9.SU 140.5

Asyrští králové, místo aby svého požehnání využili pro lidské blaho, začali utiskovat okolní národy a pro mnoho zemí se stali pohromou. Nemilosrdně, beze strachu z Hospodina, bez ohledu na životy svých poddaných vnucovali všem národům ninivské bohy, které vyvyšovali nad Boha nebes. Bůh k nim poslal Jonáše s varovným poselstvím a oni se na nějaký čas před Hospodinem pokořili a prosili jej o odpuštění. Netrvalo však dlouho a opět se vrátili k uctívání svých božstev a dál pokračovali v dobývání světa.SU 140.6

Prorok Nahum ve své obžalobě ninivských pachatelů násilí prohlásil:SU 141.1

“Běda městu, jež se brodí v krvi!
Je samá přetvářka,
je plné loupeží,
kořistění nebere konce.
Útok jezdců,
zášlehy mečů,
blýskání kopí!
Přemnoho skolených,
hromady mrtvých těl,
bezpočet mrtvol,
až přes ně klopýtají!
Chystám se však na tebe,
je výrok Hospodina zástupů.” Nahum 3,1.3.5.SU 141.2

Přesné a neomylné jsou Boží záznamy o činech jednotlivých národů. Dokud jim Bůh nabízí milost a volá je k pokání, nechává je otevřené; když však jejich nepravost překročí mez, kterou Bůh předem stanovil, dopadne na ně Boží hněv. Záznamy jsou uzavřeny.SU 141.3

“Hospodin je shovívavý a velkorysý, ale viníka bez trestu neponechá… Kdo odolá jeho hroznému hněvu? Kdo obstojí před jeho planoucím hněvem?” Nahum 1,3.6.SU 141.4

Proto Ninive zpustlo, stalo se z něj “doupě lvů, místo, kde lvíčata krmívali. Když lev vycházel za kořistí, lvíče tam zůstávalo a nikdo je nevyplašil” Nahum 2,11.SU 141.5

Sofonjáš o Ninive prorokoval: “V jeho středu budou odpočívat stáda, všechna zvěř toho pronároda. Na hlavicích sloupů tam bude nocovat pelikán a sýček. Jaký to zpěv zazní z oken! Na prahu trosky, cedrové deštění vytrháno.” Sofonjáš 2,14.SU 141.6

Pýcha a pád Asýrie mají být až do konce času odstrašujícím příkladem, z nějž by si všichni měli vzít poučení. “Hospodin je dobrý, je záštitou v den soužení, zná se k těm, kteří se k němu utíkají. Valící se povodní učiní konec” všem, kteří se chtějí vyvýšit nad Nejvyššího (Nahum 1,7.8).SU 141.7

To se týká nejen národů, které se bouřily proti Bohu ve starověku, ale i těch dnešních, které odmítly splnit Boží záměry. V den konečného zúčtování, kdy spravedlivý Soudce celé země bude “prosívat pronárody řešetem jejich šalebnosti” (Izajáš 30,28), nebeská klenba se bude otřásat vítězným zpěvem spasených. “Dáte se do zpěvu,” říká Izajáš, “jako v noci, kdy se zasvěcuje svátek, srdce se naplní radostí, jako tomu, kdo jde za zvuku píšťal, aby vstoupil na Hospodinovu horu, ke Skále Izraele… Ašúr, jenž jiné bil holí, zděsí se Hospodinova hlasu.” Izajáš 30,29.31.SU 141.8