Úspěch

Dlouhá léta Šalomoun oddaně sloužil Bohu a zachovával jeho přikázání. Moudře spravoval království a obchodoval s okolními národy. V prvních letech své vlády si díky překrásným stavbám, které postavil, a své zbožnosti, spravedlnosti a velkorysosti, kterou prokazoval svými slovy i skutky, získal přízeň svých poddaných a uznání vládců mnoha zemí. Nějaký čas byl Izrael světlem světa, které okolním národům zjevovalo Hospodinovu velikost.SU 11.3

Jak se Šalomoun v průběhu let své vlády stával slavnějším, ze všech sil se snažil Boha oslavovat tím, že prohluboval své duševní a duchovní schopnosti a předával druhým požehnání, kterých se mu dostalo. Lépe než kdo jiný věděl, že tyto obrovské dary získal proto, aby se okolní svět skrze něj mohl seznámit s Králem králů.SU 11.4

Šalomoun měl velký zájem o přírodní vědy. Díky vytrvalému zkoumání všech stvořených věcí, ať životných či neživotných, lépe porozuměl svému Stvořiteli. V přírodních zákonech, v nerostech a živočiších, jakož i v každém stromu, keři a květině nacházel stopy Boží moudrosti, čímž se neustále prohlubovalo jeho poznání Boha a rostla jeho láska k němu.SU 12.1

Šalomoun svoji inspirovanou moudrost vyjádřil v mnoha písních a příslovích. “Vyslovil tři tisíce přísloví a jeho písní bylo tisíc a pět. Dovedl také mluvit o stromech, od cedru, který je na Libanónu, až po yzop, který roste na zdi, a dovedl mluvit i o zvířatech, ptácích, plazech a rybách.” 1. Královská 5,12.13.SU 12.2

V příslovích jsou nastíněny principy svatého života a vznešeného úsilí. Díky tomu, že Šalomoun šířil tyto principy a usiloval o to, aby lidé Boha znali jako toho, komu patří veškerá sláva a uznání, byly první roky jeho vlády obdobím mravního rozkvětu a hospodářské prosperity.SU 12.3

Tehdy napsal: “Blaze člověku, jenž našel moudrost, člověku, jenž došel rozumnosti. Nabýt jí je lepší nežli nabýt stříbra, její výnos je nad ryzí zlato. Je drahocennější než perly, nevyrovnají se jí žádné tvé skvosty. V její pravici je dlouhověkost, v její levici bohatství a čest.” Přísloví 3,13-16. “Bázeň před Hospodinem znamená nenávidět zlo; nenávidím povýšenost, pýchu, cestu zlou, proradná ústa.” Přísloví 8,13.SU 12.4

Kéž by se Šalomoun v pozdějších letech těmito podivuhodně moudrými slovy řídil. On však, který učil pozemské krále uctívat Krále králů, si v “povýšenosti a pýše” přivlastnil slávu, která náležela jedině Bohu!SU 12.5