Skrytý boj
Boží lid se musí nekompromisně bránit každému nepatrnému vlivu, který se do jeho řad snaží proniknout z tábora nepřátel pravdy. Největší nebezpečí přitom nehrozí od těch, kteří jsou otevřenými Božími nepřáteli. Daleko větší škody mohou napáchat ti, kdo přicházejí s vemlouvavými slovy a snaží se s Božími dětmi navázat přátelské vztahy. Každý věřící by se měl mít neustále na pozoru, aby kvůli své nepozornosti neupadl do skryté a důmyslné pasti. Bůh chce, abychom byli neustále bdělí.SU 214.2
V našich zápasech však nejsme sami. Andělé chrání všechny, kdo v pokoře následují Boha. Když se na něj jeho děti obracejí s prosbami o ochranu proti zlu, on ve své lásce pozvedá proti nepříteli zástavu. Říká: Nedotýkej se jich, oni patří mně!SU 214.3
Samařané ve svém nepřátelství brali “odvahu judskému lidu a pohrůžkami jej odrazovali od stavby. Podpláceli proti nim rádce, aby rušili jejich plány, po všechny dny perského krále Kýra až do kralování perského krále Dareia” Ezdráš 4,4.5.SU 214.4
Zatímco satan usiloval o to, aby médo-perská vláda přestala být Božímu lidu nakloněná, andělé pracovali ve prospěch přesídlenců. Díky Danielovi můžeme do zákulisí boje mezi dobrem a zlem nahlédnout. Na stránkách jeho knihy se dozvídáme, že archanděl Gabriel tři týdny zápasil se silami zla, které bránily vlivům působícím na Kýrovu mysl. V závěru tohoto zápasu dokonce musel Gabrielovi přispěchat na pomoc sám Kristus. Gabriel prohlásil: “Ochránce perského království stál proti mně po jedenadvacet dní. Dokud mi nepřišel na pomoc Míkael, jeden z předních ochránců, zůstal jsem tam u perských králů.” Daniel 10,13. Vítězství bylo nakonec vybojováno; mocnosti zla byly po dobu vlády krále Kýra a jeho syna Kambýsa drženy pod kontrolou.SU 214.5
Nejvyšší nebeské bytosti ovlivňovaly srdce králů. Této příležitosti měl Boží lid využít ke stavbě chrámu a obnově chrámové bohoslužby, jakož i k znovuosídlení Judska. Jelikož však jejich nepřátelé byli vytrvalí, stavitelé ztráceli počáteční odhodlání. Někteří z nich měli neustále před očima obrazy z pokládání úhelného kamene, kdy mnozí vyjadřovali svou nedůvěru ve smysl tohoto díla. A jak se Samařané stávali odvážnějšími, lidé měli čím dál větší pochybnosti o tom, jestli opravdu nadešel čas k obnově chrámu. Tato nejistota brzy nakazila celé zástupy. Dělníci pozbyli odvahu a chuť do práce a vrátili se ke svému dřívějšímu zaměstnání.SU 214.6
Za Kambýsovy vlády postupovala stavba chrámu velmi pomalu. A během vlády charakterově pokřiveného krále Artaxerxa Samařané tohoto podvodníka přesvědčili, aby vydal nařízení, které by Židům zakazovalo pokračovat v opravě chrámu a města.SU 215.1