Boží trest

Po nějaký čas se Nebúkadnesar pevně držel prorokovy rady; protože však jeho srdce dosud nebylo zcela očištěno od rozmařilosti a ctižádosti, dostaly se tyto vlastnosti později opět ke slovu. Jeho vláda, která do té doby byla spravedlivá a milosrdná, začala být plná útisku a tyranie. Bohem darované nadání král čím dál více zneužíval k sebeoslavení a vyvyšoval se nad Boha nebes, který mu dal život i veškerou moc.SU 195.7

Po mnoho měsíců Boží soud nepřicházel. Místo však, aby Boží shovívavost vedla krále k pokání, opájel se svou pýchou tak dlouho, až nakonec přestal věřit v pravdivost výkladu snu a začal své dřívější obavy zlehčovat.SU 196.1

Několik let poté, co ve snu obdržel varování, procházel se Nebúkadnesar po svém paláci a s uspokojením přemítal o své vladařské moci a stavitelských úspěších. Jeho srdce se naplnilo sebeuspokojením a on prohlásil: “Zdali není veliký tento Babylón, který jsem svou mocí a silou vybudoval jako královský dům ke slávě své důstojnosti?” Daniel 4,27.SU 196.2

Tato slova ještě ani nesplynula z králových rtů, když vtom se ozval hlas z nebe, který oznamoval, že právě nadešel předem stanovený čas Božího soudu. “Tobě je to řečeno, králi Nebúkadnesare: Tvé království od tebe odešlo. Vyženou tě pryč od lidí a budeš bydlit s polní zvěří. Dají ti za pokrm rostliny jako dobytku. Tak nad tebou uplyne sedm let, dokud nepoznáš, že Nejvyšší má moc nad lidským královstvím a že je dává, komu chce.” Daniel 4,28.29.SU 196.3

V ten okamžik mocný vládce zešílel. Vladařské žezlo mu vypadlo z ruky. Pozbyl moci, kterou mu daroval jeho Stvořitel, “byl vyhnán pryč od lidí, pojídal rostliny jako dobytek, jeho tělo bylo skrápěno nebeskou rosou, až mu narostly vlasy jako peří orlům a nehty jako drápy ptákům” Daniel 4,30.SU 196.4

Celých sedm let byl Nebúkadnesar ostudou všech svých poddaných; byl ponížen před zraky celého světa. Pak se mu opět vrátil rozum a on si uvědomil, že byl potrestán božskou rukou. Ve svém veřejném projevu otevřeně vyznal, že své původní postavení získal jen díky Boží milosti. Prohlásil: “Když uplynuly ty dny, pozdvihl jsem já Nebúkadnesar své oči k nebi a rozum se mi vrátil. Dobrořečil jsem Nejvyššímu a chválil jsem a velebil Věčně živého…SU 196.5

Tou dobou se mi vrátil rozum a ke slávě mého království mi opět byla vrácena má důstojnost a lesk. Moje královská rada a hodnostáři mě vyhledali, opět jsem byl dosazen do svého království a byla mi přidána mimořádná velikost.” Daniel 4,31.33.SU 196.6

Kdysi pyšný vládce se stal pokorným Božím dítětem, moudrým a milosrdným králem. Od této chvíle byl podřízen moci Nejvyššího, upřímně se snažil žít v bázni Boží a usiloval o blaho svých poddaných. Nebúkadnesar se nakonec přece jen naučil tomu, čemu by se měli naučit všichni vládci světa — poznal, že tajemství skutečné velikosti tkví v opravdové dobrotě. Svou oddanost Hospodinu vyjádřil slovy: “Nyní tedy já Nebúkadnesar chválím, vyvyšuji a velebím Krále nebes. Všechno jeho dílo je pravda, jeho cesty právo. Ty, kteří si vedou pyšně, má moc ponížit.” Daniel 4,34.SU 196.7

Boží vůle se naplnila. Toto veřejné vystoupení, ve kterém Nebúkadnesar uznal dobrotu a svrchovanou autoritu Boží, bylo jeho posledním činem zaznamenaným v Písmu svatém.SU 196.8