V Ninive

Znovu mu Bůh přikázal, aby šel a varoval obyvatele Ninive: “Vstaň, jdi do Ninive, toho velikého města, a provolávej v něm, co ti uložím.” Tentokrát už nepochyboval ani neodporoval, nýbrž “vstal a šel do Ninive, jak mu Hospodin uložil” Jonáš 3,2.3. Jakmile Jonáš vstoupil do města, ihned začal provolávat varovné poselství. “Ještě čtyřicet dní, a Ninive bude vyvráceno.” Jonáš 3,4. Procházel z jedné ulice do druhé a všechny seznamoval s přicházejícím soudem. Jeho křik se rozléhal ulicemi bezbožného města tak dlouho, až dolehl k uším všech jeho obyvatel. Duch Boží skrze prorokova slova působil na lidská srdce a způsobil, že početné zástupy vyznávaly své hříchy a kály se.SU 106.6

“Když to slovo proniklo k ninivskému králi, vstal ze svého trůnu, odložil svůj plášť, zahalil se do žíněné suknice a sedl si do popela. Potom dal v Ninive rozhlásit: ‘Podle vůle krále a jeho mocných rádců! … Ať se zahalí do žíněné suknice, lidé i zvířata, a naléhavě ať volají k Bohu. Každý ať se odvrátí od své zlé cesty a od násilí, které mu lpí na rukou. Kdo ví, možná, že se Bůh v lítosti obrátí a odvrátí se od svého planoucího hněvu a nezahyneme.’” Jonáš 3,6-9.SU 107.1

Král i jeho mocní rádci, vysoce postavení i obyčejní lidé, všichni “se obrátili po Jonášově kázání” (Matouš 12,41) a Bůh se nad nimi smiloval. “I viděl Bůh, jak si počínají, že se odvracejí od své zlé cesty, a litoval, že jim chtěl učinit zlo, které ohlásil. — A neučinil tak.” Jonáš 3,10. Jejich zkáza byla odvrácena, Bůh Izraele byl v pohanském světě vyvýšen a jeho zákon byl opět respektován. Až za mnoho let bylo Ninive napadeno okolními národy, protože opět odpadlo od Boha a zpyšnělo.SU 107.2