Ovoce víry

Elíša ve své službě spojil vyučování s uzdravováním. Díky jeho svědomité práci prorocké školy vzkvétaly. Když vyučoval skupinky upřímných mladých mužů, moc Ducha svatého potvrzovala pravdivost jeho slov.SU 96.1

Během jedné ze svých návštěv v prorocké škole v Gilgálu Elíša očistil otrávenou polévku. “Jednou, když byl v zemi hlad, vrátil se Elíša do Gilgálu. Proročtí žáci seděli před ním. Tu řekl svému mládenci: ‘Přistav velký hrnec a uvař prorockým žákům polévku.’ Jeden z žáků vyšel na pole nasbírat zeliny. Našel polní popínavou rostlinu a sesbíral z ní plný šat polních tykví. I přišel a rozkrájel to do hrnce na polévku, aniž to kdo znal. Pak to nalili těm mužům k jídlu. Když trochu polévky snědli, vzkřikli: ‘V hrnci je smrt, muži Boží!’ A neodvážili se jíst. Elíša řekl: ‘Dejte sem mouku.’ Nasypal ji do hrnce a řekl: ‘Nalévej lidu.’ I jedli a v hrnci už nic zlého nebylo.” 2. Královská 4,38-41.SU 96.2

V Gilgálu během hladomoru Elíša také nasytil sto mužů chlebem, který mu daroval “muž z Baal-šališi”. Přinesl mu “dvacet ječných chlebů a v ranci čerstvé obilí”. Když Elíša tento dar přijal, řekl svému služebníkovi: “‘Dej to lidu, ať jedí.’ Ten, který mu přisluhoval, namítl: ‘Cožpak to mohu předložit stu mužů?’ Ale on odvětil: ‘Dej to lidu, ať jedí, neboť toto praví Hospodin: Budou jíst a ještě zůstane.’ Předložil jim to a oni jedli a ještě zůstalo podle Hospodinova slova.” 2. Královská 4,42-44.SU 96.3

Stále znovu Pán Ježíš naplňuje lidské potřeby, třebaže ne vždy takto viditelným způsobem. Kdyby se náš duchovní zrak vyostřil, viděli bychom mnohem jasněji, jak se Bůh s láskou stará o své děti.SU 96.4

Když Ježíš na začátku své pozemské služby podobným způsobem nasytil zástupy, setkal se se stejnými pochybnostmi, jaké projevili ti, kteří pomáhali proroku Elíšovi. “Cožpak to mohu předložit stu mužů?” zeptali se jej tehdy. Ježíšovi učedníci zase namítli: “Nemáme víc než pět chlebů a dvě ryby; nebo snad máme jít a nakoupit pokrm pro všechen tento lid?” Lukáš 9,13. Pro takové množství lidí je to málo.SU 96.5

Když Bůh zadává úkoly, které je nutné vykonat, nedovolte, aby Boží služebníci o smyslu jeho příkazů pochybovali nebo se snažili předjímat, jaké výsledky jejich úsilí asi přinese. Může se jim zdát, že prostředky, které mají k dispozici, nestačí k naplnění lidských potřeb. V Božích rukou však tyto prostředky budou více než dostačující. Služebník jim to “předložil… a oni jedli a ještě zůstalo podle Hospodinova slova” 2. Královská 4,44.SU 96.6

Ať se nikdo ani vteřinu netrápí tím, že jeho zdroje jsou nedostatečné. Pokud nasměrujeme svou energii a víru na Boha, on naše zásoby rozmnoží. Každý dar, který mu přineseme s díkůvzdáním a prosbou o požehnání, rozmnoží stejně, jako rozmnožil potravu předloženou prorockým synům a hladovějícím zástupům.SU 96.7