Satan zmalomyslňuje Boží lid

Pokušitel je jim neustále nablízku a hledá, z čeho by je obvinil. Stejně jako v případě velekněze Jóšuy upozorňuje na jejich špinavý šat, na jejich pokřivené charaktery, jejich slabiny a nedostatky, na jejich nevděčnost, jakož i na to, že se ani náznakem nepodobají Kristu a tím svého Vykupitele znevažují. Snaží se je přesvědčit o tom, že jejich případ je beznadějný. Doufá, že podlehnou jeho pokušením a přestanou spoléhat na Boha.SU 221.4

Satan přesně ví, k jakým hříchům Boží lid svedl, a s neochvějnou jistotou vznáší svá obvinění. Prohlašuje, že kvůli svým hříchům nemají nárok na Boží ochranu; jsou stejně jako on vyloučeni z Boží milosti. Říká: “Copak tito lidé mohou zaujmout v nebi mé místo a místa těch, kdo se přidali na moji stranu? Přestože o sobě tvrdí, že zachovávají Boží zákon, jsou soběstřední. Vždyť jejich vlastní zájmy pro ně byly důležitější než zájmy Boží. A navíc mají zalíbení ve světských věcech. Podívejte se na jejich sobectví, jejich zášť a nenávist, kterou k sobě navzájem chovají. Pokud má být učiněno spravedlnosti zadost, musí být odsouzeni.”SU 221.5

Satanova obvinění jsou velmi vážná. Už už to vypadá, že Boží lid stráví plameny ohně. Pak ale zasáhne Ježíš a vysvobozuje je jako zlato ohněm přečištěné. Zbavuje je jejich světskosti a nechává skrze ně zazářit svůj dokonalý charakter.SU 221.6

Někdy se může zdát, že Bůh na svůj lid zcela zapomněl; ve skutečnosti však není na světě nic, co by bylo Bohu vzácnější než jeho děti. Nedopustí, aby je satan svým pokušením přemohl. Spravedlivě potrestá každého, kdo znevažuje jeho charakter, ale omilostní všechny, kdo vyznají své hříchy.SU 221.7

V době konce bude Boží lid plakat a naříkat nad zvrácenostmi páchanými na zemi. Se slzami v očích budou bezbožníky upozorňovat na to, jak je nebezpečné přestupovat Boží zákon. Sami pak budou v pokoře před Bohem vyznávat své hříchy. Bezbožní lidé se jim za to budou smát. Soužení, kterým budou Boží děti procházet, bude dokladem toho, že získávají zpět vznešený charakter, o který je připravil hřích. Díky tomu, že se stále více přibližují Kristu a mají neustále před očima jeho dokonalý charakter, jasně rozeznávají pravou závažnost hříchu. Všichni, kdo se skloní u paty kříže, dostanou korunu slávy.SU 222.1

Boží věrní, kteří se modlí, si ani neuvědomují, jak bezpečně jsou v Bohu skryti. Vládcové tohoto světa, podněcovaní satanem, se je pokoušejí zničit. Kdyby však Boží děti prozřely, uviděly by, že jsou obklopeny zástupy andělů.SU 222.2

A když Boží věrní prosí o čistotu srdce, je jim dán dokonale čistý šat Kristovy spravedlnosti. Poté, co bude všemi zavrhovaný ostatek Božího lidu oblečen do slavnostního roucha, nikdy víc se už neušpiní bezbožností tohoto světa. Jména Božích dětí jsou zapsána v Beránkově knize života. Ubránily se satanovým svodům. Jsou zachráněny pro věčnost, jejich hříchy byly vloženy na původce nepravosti.SU 222.3