ŘEČ K ŽIDŮM

Velitel jeho prosbě vyhověl a “Pavel, jak stál na schodišti, dal lidu znamení rukou”. Tímto gestem upoutal jejich pozornost a svým chováním v nich vzbudil respekt. “Nastalo napjaté ticho a Pavel je oslovil hebrejsky: ‘Bratří a otcové, vyslechněte, co vám chci nyní říci na svou obhajobu.’” Když lidé uslyšeli známá hebrejská slova, “úplně se uklidnili” a za naprostého ticha apoštol pokračoval:PNL 235.1

“Já jsem Žid a narodil jsem se v Tarsu v Kilikii, ale vychován jsem byl zde v Jeruzalémě. V Gamalielově škole jsem byl přesně vyučen zákonu našich otců. Byl jsem právě tak plný horlivosti pro Boha, jako jste dnes vy všichni.” (Sk 21,40; 22,1-3) Nikdo nemohl Pavlova slova popřít, protože skutečnosti, o nichž hovořil, byly mnoha židům, kteří stále ještě žili v Jeruzalémě, dobře známy. Pak apoštol mluvil o tom, že kdysi také horlivě pronásledoval Kristovy učedníky, a dokonce je i vy dával na smrt. Vylíčil svým posluchačům okolnosti svého obrácení a vyprávěl jim, jak nakonec musel odložit svou pýchu a sklonit se před ukřižovaným Ježíšem Nazaretským. Kdyby se byl pustil se svými protivníky do diskuze, byli by tvrdošíjně odmítali si ho vyslechnout. Vyprávění o jeho zkušenostech však na ně zapůsobilo velmi přesvědčivě, takže se na chvíli zdálo, že je obměkčil a že začali být mnohem přístupnější.PNL 235.2

Potom se jim Pavel snažil vysvětlit, že mezi pohany nezačal působit ze svého vlastního rozhodnutí. Toužil pracovat pro svůj národ; ale právě v jeruzalémském chrámě k němu Bůh promluvil ve vidění a přikázal mu, aby se vydal “daleko k poha-nům” (Sk 22,21).PNL 235.3

Až do této chvíle mu lidé dychtivě naslouchali. Když však ve svém příběhu dospěl až k okamžiku, kdy byl povolán stát se Kristovým poslem mezi pohany, opět se jich zmocnila zuřivost. Byli zvyklí považovat se za jediný národ, jemuž byl Bůh naklo-něn. Proto nebyli ochotni připustit, že by i pohané, jimiž pohrdali, měli mít podíl na výsadách, které až dosud vztahovali výhradně na sebe. Proto volali tak hlasitě, až řečníka překřičeli: “Sprovoď ho ze světa! Nesmí zůstat na živu!PNL 235.4

Protože křičeli, strhávali ze sebe šaty a házeli do vzduchu prach, rozkázal velitel vojákům, aby Pavla zavedli do pevnosti; dal jim pokyn, aby při výslechu použili bičování, neboť chtěl zjistit, proč proti němu tolik běsní.” (Sk 22,22.24)PNL 235.5