HROZÍCÍ NEBEZPEČÍ

Ve svém posledním dopise, určeném Timoteovi, vytyčil apoštol před mladým pracovníkem vysoký ideál a zdůraznil, jakými povinnostmi je jako Kristův služebník pověřen. “Usiluj o to,” píše Pavel, “aby ses před Bohem osvědčil jako dělník, který se nemá zač stydět, protože správně zvěstuje slovo pravdy.” “Vyhýbej se mladické prudkosti, usiluj o spravedlnost, víru, lásku a pokoj s těmi, kdo vzývají Pána z čistého srdce. Nepouštěj se do hloupých sporů, v jakých si libují nepoučení lidé; víš, že vedou jen k hádkám. Služebník Kristův se nemá hádat, nýbrž má být laskavý ke všem, schopný učit a být trpělivý. Má vlídně poučovat odpůr-ce. Snad jim dá Bůh, že se obrátí, poznají pravdu...” (2 Tm 2,15.22-25)PNL 289.5

Apoštol varoval Timotea před falešnými učiteli, kteří se budou snažit proniknout do církve. Řekl: “Věz, že v posledních dnech nastanou zlé časy. Lidé budou sobečtí, chamtiví, chvástaví, domýšliví, budou se rouhat, nebudou poslouchat rodiče, budou nevděční, bezbožní... budou se tvářit jako zbožní, ale svým jednáním to budou popírat. Takových lidí se straň.” (2 Tm 3,1-5)PNL 290.1

“Avšak se zlými lidmi a podvodníky to půjde stále k horšímu,” pokračuje Pavel, “nebot klamou jiné i sebe. Ty však setrvávej v tom, čemu ses naučil a o čem jsi přesvědčen. Víš, od koho ses tomu naučil. Od dětství znáš svatá Písma, která ti mohou dát moudrost ke spasení... Veškeré Písmo pochází z Božího Ducha a je dobré k učení, k usvědčování, k nápravě, k výchově ve spravedlnosti, aby Boží člověk byl náležitě připraven ke každému dobrému činu.” (2 Tm 3,13-17) Bůh učinil dostatek opatření, abychom mohli úspěšně bojovat proti zlu, které je v tomto světě. Bible je zbrojnice, v níž se pro tento boj můžeme vybavit. Bedra bychom si měli opásat pravdou. Naším pancířem musí být spravedlnost. V ruce musíme mít štít víry a na hlavě přílbu spasení. Mečem Ducha, jímž je slovo Boží, si můžeme razit cestu spletitými překážkami hříchu.PNL 290.2

Pavel věděl, že pro církev nastává období velkého nebezpečí a že ti, jimž byly sbory svěřeny, budou muset věrně a svědomitě pracovat. Proto napsal Timoteovi: “Před Bohem a Kristem Ježíšem, který bude soudit živé i mrtvé, tě zapřísahám pro jeho příchod a jeho království: Hlásej slovo Boží, ať přijdeš vhod či nevhod, usvědčuj, domlouvej, napomínej v trpělivém vyučování.” (2 Tm 4,1.2)PNL 290.3

Tato důrazná výzva určená tak horlivému a věrnému člověku, jakým byl Timoteus, jasně svědčí o tom, jak významná a odpovědná je práce kazatele evangelia. Pavel volá Timotea před Boží soud a přikazuje mu, aby kázal Boží slovo, a nikoli lidské teorie a názory. Měl by být připraven svědčit o Bohu, kdykoli se mu k tomu naskytne příležitost — před velkými shromážděními i malými skupinami lidí; na cestách i po domácnostech; před přáteli i nepřáteli; když mu nic nehrozí, ale také v nesnázích a nebezpečí, když mu ubližují a je ponižován.PNL 290.4