POSLUŠNOST

Mnozí, kteří o sobě tvrdí, že jsou křesťané, a cítí se být povoláni k vyučování druhých, budou pyšní na lidskou moudrost, budou pohrdat vlivem Ducha svatého a budou mít odpor vůči pravdám Božího slova. Proto se nechají svést a odvrátí se od Božích požadavků. Pavel upozornil Timotea: “Přijde doba, kdy lidé nesnesou zdravé učení, a podle svých choutek si seženou učitele, kteří by vyhověli jejich přáním. Odvrátí sluch od pravdy a přikloní se k bájím.” (2 Tm 4,3.4)PNL 291.4

Apoštol zde nehovoří o těch, kteří otevřeně přiznávají svou nevěru, ale o údajných křesťanech, kteří podléhají svým sklonům, a tak se stávají otroky svého vlastního “já”. Tito lidé jsou ochotni naslouchat pouze takovým učením, která jim nevytýkají jejich hříchy ani neodsuzují jejich rozmařilý způsob života. Jasná slova věrných Kristových služebníků je urážejí, a proto vyhledávají učitele, kteří je chválí a lichotí jim. Dokonce i někteří kazatelé kážou místo Božího slova lidské názory. Zpronevěřují se svému poslání a svádějí na scestí ty, kteří v nich vidí své duchovní vůdce.PNL 291.5

V přikázáních svého svatého zákona nám Bůh dal dokonalé pravidlo života a prohlásil, že tento zákon platí v nezměněné podobě pro všechny lidi; až do konce času z něj nepomine jediné písmenko ani jediná čárka. Kristus přišel, aby vyvýšil a oslavil zákon. Ukázal, že zákon stojí na pevném základě lásky k Bohu a bližnímu a že veškeré povinnosti člověka jsou zahrnuty v poslušnosti jeho přikázání. Ježíšův vlastní život je pro nás příkladem takové poslušnosti. V kázání na hoře nám Spasitel vysvětlil, že požadavky zákona se netýkají jen našeho jednání, ale také našich myšlenek a nejniternějších záměrů.PNL 292.1

Jestliže posloucháme Boží zákon, jsme schopni zříci se “bezbožnosti a světských vášní” a žít “rozumně, spravedlivě a zbožně v tomto věku” (Tt 2,12). Ale nepřítel veškeré spravedlnosti se zmocnil tohoto světa a svedl člověka k neposlušnosti. Jak Pavel předvídal, tisíce lidí se odvrátily od srozumitelných, pronikavých pravd Božího slova a zvolily si učitele, kteří jim předkládají výmysly, které chtějí slyšet. A tak mnozí členové církve i kazatelé pošlapávají Boží přikázání. Tím urážejí Stvořitele světa a satan vítězí a raduje se, že se mu jeho úskoky vydařily.PNL 292.2

Čím více lidé pohrdají Božím zákonem, tím větší mají odpor k náboženství, tím jsou pyšnější, tím více si libují v radovánkách a požitcích a tím méně poslouchají své rodiče. Rozumní lidé na celém světě jsou znepokojeni a kladou si otázku, jak by bylo možné toto hrozné zlo napravit. Odpověď nacházíme v Pavlově napomenutí určeném Timoteovi: “Hlásej slovo Boží.” (2 Tm 4,2) Jedině v Bibli nacházíme spolehlivé zásady pro naše jednání. Je v ní zaznamenána Boží vůle, je výrazem Boží moudrosti. Umožňuje člověku pochopit závažné životní problémy Všem, kdo dbají na její příkazy, se stane neomylným vodítkem, které je bude chránit, aby nepromarnili své životy zbytečným úsilím.PNL 292.3

Bůh oznámil svou vůli, a proto je pošetilé pochybovat o tom, co vyšlo z jeho úst. Když promluvila věčná Moudrost, nemusí již člověk řešit žádné sporné otázky ani zvažovat žádné nejisté možnosti. Vše, co se od něj žádá, je jasný a upřímný souhlas s vyslovenou Boží vůlí. Poslušnost je nejvyšším požadavkem rozumu i svědomí.PNL 292.4