Loading...
Larger font
Smaller font
Copy
Print
Contents

Poslové Naděje A Lásky

 - Contents
  • Results
  • Related
  • Featured
No results found for: "".
  • Weighted Relevancy
  • Content Sequence
  • Relevancy
  • Earliest First
  • Latest First
    Larger font
    Smaller font
    Copy
    Print
    Contents

    DOPIS FILIPSKÝM

    Dopis Filipským, stejně jako dopis Koloským, napsal Pavel v době, kdy byl uvězněn v Římě. Filipský sbor poslal Pavlovi dary po Epafroditovi, kterého apoštol označil za “svého bratra, spolupracovníka i spolubojovníka, kterého jste vyslali, aby mi posloužil v tom, co jsem potřeboval” (Fp 2,25). Během svého pobytu v Římě onemocněl tento učedník “na smrt”. Ale jak Pavel uvádí, “Bůh se nad ním smiloval, a nejen nad ním, ale i nade mnou, abych neměl zármutek na zármutek” (Fp 2,27). Když se filipští věřící dozvěděli o Epafroditově nemoci, dělali si o něj velké starosti, a proto se Epafroditos rozhodl, že se k nim vrátí. “Stýskalo se mu totiž po všech vás,” píše Pavel, “a byl znepokojen, že jste se doslechli o jeho nemoci... Proto jsem ho poslal co nejdříve k vám, abyste měli radost, že ho zase vidíte, a tak aby mi ubylo starostí. Přijměte ho tedy v Pánu se vší radostí a takových bratří si važte; neboť pro dílo Kristovo se přiblížil až k smrti a nasadil život, aby doplnil to, v čem vy jste mi posloužit nemohli.” (Fp 2,26.28-30)PNL 276.2

    Po Epafroditovi poslal Pavel filipským věřícím dopis, v němž jim poděkoval za jejich dary. Filipský sbor naplňoval Pavlovy potřeby nejštědřeji ze všech sborů. “I vy to víte, Filipští,” říká apoštol ve svém dopise, “že v počátcích evangelia, když jsem vyšel z Makedonie, ani jedna církev se nepodílela se mnou v příjmech a vydáních, jen vy sami; vždyť i do Tesaloniky víc než jednou jste mi poslali na mé potřeby. Ne že by mi šlo o dary; jde mi o to, aby rostl zisk, který se připisuje k vašemu dobru. Dostal jsem tedy všecko a mám hojnost; jsem plně opatřen, když jsem přijal od Epafrodita dary, které jste mi poslali — jsou vůní příjemnou, obětí vhodnou, Bohu milou.” (Fp 4,15-18)PNL 276.3

    “Milost vám a pokoj od Boha Otce našeho a Pána Ježíše Krista. Děkuji Bohu svému při každé vzpomínce na vás a v každé modlitbě za vás všechny s radostí prosím; jsem vděčen za vaši účast na díle evangelia od prvního dne až doposud a jsem si jist, že ten, který ve vás začal dobré dílo, dovede je až do dne Ježíše Krista. Vždyť právem tak smýšlím o vás všech, protože vás všechny mám v srdci jako spoluúčastníky milosti, i když jsem ve vězení, zodpovídám se před soudem a obhajuji evangelium. Bůh je mi svědkem, jak po vás všech vroucně toužím... A za to se modlím, aby se vaše láska ještě víc a více rozhojňovala a s ní i poznání a hluboká vnímavost; abyste rozpoznali, na čem záleží, a byli ryzí a bezúhonní pro den Kristův, plní ovoce spravedlnosti, které z moci Ježíše Krista roste k slávě a chvále Boží.” (Fp 1,2-11)PNL 276.4

    Když byl Pavel uvězněn, posilovala ho Boží milost, a tak se dokázal radovat i v utrpení. S vírou a jistotou napsal svým filipským bratřím, že jeho zajetí přispělo k dalšímu šíření evangelia. “Rád bych, bratří, abyste věděli,” prohlásil, “že to, co mě po-tkalo, je spíše k prospěchu evangelia, takže po celém soudu i všude jinde je známo, že jsem vězněn pro Krista, a mnohé bratry právě mé okovy povzbudily, aby se spolehli na Pána a s větší smělostí mluvili beze strachu slovo Boží” (Fp 1,12-14).PNL 277.1

    Tato Pavlova zkušenost obsahuje ponaučení i pro nás; zjevuje nám totiž, jak působí Bůh. Pán dokáže proměnit ve vítězství i to, co se nám jeví jako neúspěch a porážka. Pokud nebudeme s vírou hledět na neviditelné věci, hrozí nám nebezpečí, že zapomeneme na Boha a budeme se dívat jen na věci viditelné. Když nás postihne nehoda nebo neštěstí, okamžitě obviňujeme Boha, že na nás zapomněl nebo že je k nám krutý. Považuje-li Bůh za vhodné, aby v jistém ohledu omezil naši prospěšnost, naříkáme, aniž bychom si připustili, že to možná udělal pro naše dobro. Musíme pochopit, že trest je součástí úžasného Božího plánu a že křesťan, na kterého dopadají rány soužení, může někdy pro svého Mistra udělat víc, než kdyby pro něj pilně pracoval.PNL 277.2

    Larger font
    Smaller font
    Copy
    Print
    Contents