28. kapitola — Služba v rodině

Obnova a ozdravění lidstva začínají v rodině. Působení rodičů je základem všeho ostatního. Společnost se skládá z rodin. Rodiny jsou takové, jací jsou rodiče, zvláště otcové. Ze srdce “vychází život” (Přísloví 4,23) a srdcem společnosti, církve a národa je domácnost. Blaho společnosti, úspěch církve a prosperita národa závisí na vlivu domova.ZNP 184.1

Význam a příležitosti rodinného života se obrážejí v Ježíšově životě. Ten, který přišel z nebe, aby byl naším vzorem a učitelem, prožil třicet let jako člen rodiny v Nazaretu. O těchto letech se Bible zmiňuje jen velmi stručně. Pozornost lidí neupoutaly tehdy žádné mocné divy. Žádné dychtící zástupy nedoprovázely Ježíše, ani nenaslouchaly jeho slovům. Přesto však během těchto let plnil Ježíš své božské poslání. Žil jako jeden z nás. Podílel se na životě v domácnosti. Podřizoval se kázni, vykonával povinnosti a nesl břemena, spojená s životem v rodině. Pod ochranou a péčí skromného domova sdílel Ježíš zážitky našeho běžného života a “prospíval na duchu i na těle a byl milý Bohu i lidem”. Lukáš 2,52).ZNP 184.2

Během těchto let, kdy žil v ústraní, plynul Ježíšův život v lásce a službě. Jeho nesobeckost, trpělivost, vytrvalost, odvaha, věrnost, odolávání pokušení, neochvějný klid, tichost a radost byly neustálým povzbuzením pro druhé. Vytvářel doma čisté, vlídné ovzduší a jeho život působil ve společnosti jako kvas. Tehdy nevykonal žádný zázrak, přesto z něho vyzařovala síla. Byla to uzdravující životodárná moc lásky, která blahodárně působila na pokoušené, nemocné a zoufalé. Nevtíravým způsobem sloužil od svého raného dětství druhým, a proto mu mnozí tak rádi naslouchali, když zahájil svou veřejnou činnost.ZNP 184.3

Spasitelovo dětství a dospívání není pouze příkladem pro děti a mládež. Je poučením a povzbuzením také pro rodiče. Rodinný kruh a sousedské soužití jsou prvním polem působnosti pro ty, kdo chtějí pracovat pro povznesení svých bližních. Těm, kdo zakládají své rodiny a chtějí o ně pečovat, bylo svěřeno velmi důležité poslání. Žádné dílo, jímž byli lidé pověřeni, nemá větší a dalekosáhlejší důsledky než práce otců a matek.ZNP 184.4

O budoucnosti lidské společnosti budou rozhodovat dnešní děti a mladí lidé. Jaké budou tyto děti a jaká bude mládež, to závisí na rodině. Nedostatku správné výchovy v rodině lze přičítat do velké míry nemoci, bídu a zločinnost, které postihují lidstvo. Kdyby život v rodině byl čistý a správný, kdyby děti, které vycházejí z rodin, byly připraveny převzít odpovědnosti, které je v životě čekají, a čelit nebezpečím, s nimiž se v životě setkají, jak jinak by svět vypadal!ZNP 185.1

Různé organizace a ústavy vynakládají značné úsilí, mnoho času, peněz a práce na nápravu obětí zlozvyků. Ani tato snaha však nestačí k tomu, aby uspokojila nejnaléhavější potřebu. A výsledek je nepatrný. Jak málo lidí se změní natrvalo!ZNP 185.2

Mnoho lidí touží po lepším životě. Nemají však dost odvahy a rozhodnosti zlomit sílu svých návyků. Bojí se námahy, bojů a nutných obětí a žijí dál v bídě a zkáze. A tak i lidé se skvělými rozumovými schopnostmi, ctižádostiví a nadaní žijí v ponížení a jsou ztraceni pro tento život i pro život věčný, přestože mají takové vrozené vlastnosti a dosáhli takového vzdělání, že by mohli zastávat vysoká a odpovědná místa.ZNP 185.3

Ti, kdo reformují svůj život, velice namáhavě bojují se svými návyky, aby znovu získali lidskou důstojnost. Mnozí po celý svůj život sklízejí žeň zla, které zaseli, v podobě poškozené tělesné konstituce, oslabené vůle, snížených rozumových schopností a narušených citů. Čeho všeho mohli dosáhnout, kdyby se zlem bojovali od počátku!ZNP 185.4

Tento úkol spočívá ve velké míře na rodičích. Kdyby v boji s nestřídmostí a dalšími špatnostmi, které se jako rakovina zažírají do lidské společnosti, bylo věnováno více pozornosti výuce rodičů, jak mají vytvářet zvyky a povahu svých dětí, dosáhl by tento boj výsledků stokrát lepších. Je na rodičích, aby zlozvyk, který svou strašnou silou svádí ke zlu, změnili v návyk, který dá sílu ke konání dobra. Musí usměrňovat život svých dětí od samého začátku a řídit ho správným směrem.ZNP 185.5

Rodiče mají svým dětem dát základ pro zdravý a šťastný život. Mají je poslat do světa vybavené dostatečnou mravní odolností vůči pokušení a odvahou a silou k úspěšnému boji s životními problémy. Mají je inspirovat k tomu, aby si vytyčily cíl. Mají v nich rozvíjet schopnosti, které jim umožní prožít život, který bude ke cti Bohu a požehnáním pro svět. Mají je postavit na přímou cestu, která je sluncem i stínem povede k slavným nebeským výšinám.ZNP 185.6