Pohostinnost
Náš domov by se měl stát požehnáním pro mnoho lidí. Náš společenský život by neměl být diktován světskými zvyklostmi, ale měl by být ovládán Kristovým Duchem a učením jeho slova. Izraelci zvali na všechny své slavnosti chudé, cizince a levity, kteří byli pomocníky kněze ve svatostánku, náboženskými učiteli a misionáři. Ti všichni byli považováni za hosty. Bylo jim poskytováno pohostinství, kdykoli se konala nějaká společenská nebo náboženská slavnost, a bylo o ně postaráno v nemoci a v nouzi. Takové lidi bychom měli zvát do svých rodin. Jakou radost a povzbuzení znamená takové přijetí v rodině pro ošetřovatelku, učitele, ustaranou a přepracovanou maminku nebo nemocného a starého člověka, kteří jsou často bez domova a musí se potýkat s bídou a beznadějí.ZNP 186.1
Kristus říká: “Dáváš-li oběd nebo večeři, nezvi své přátele ani své bratry ani příbuzné a bohaté sousedy, poněvadž oni by tě také pozvali a tak by se ti dostalo odplaty. Ale dáváš-li hostinu, pozvi chudé, zmrzačené, chromé a slepé. Blaze tobě, neboť nemají, čím ti odplatit; ale bude ti odplaceno při vzkříšení spravedlivých.” Lukáš 14,12-14.ZNP 186.2
Jsou hosté, jejichž pohoštění pro vás nebude znamenat velké zatížení. Nebudete pro ně muset vymýšlet nějaké pobavení nebo nákladné pohoštění. Nebudete se muset snažit o projevy okázalosti. Teplo přátelského přijetí, místo u vašeho stolu a přednost přijmout požehnání plynoucí z modlitební chvíle, to vše bude pro mnohé jako předchuť nebe.ZNP 186.3
Naše laskavost má přesahovat kruh naší rodiny. Těm, kdo otevřou svůj domov pro druhé, se otevřou nové vzácné příležitosti. Společenský vliv je pozoruhodná síla. Chceme-li, můžeme ho využít, jestliže pomáháme lidem kolem nás.ZNP 186.4
Naše domovy by měly být útočištěm pro mládež, která prožívá pokušení. Mnozí mladí lidé se ocitají na křižovatce cest. Každý vliv a každý dojem rozhoduje o volbě, která bude utvářet jejich úděl zde na zemi i po smrti. Mladé lidi láká zlo. Osvětlené zábavní podniky přitahují a zvou každého. Všude kolem nás jsou mladí lidé, kteří nemají domov. Mnozí sice domov mají, ale špatný. Nepomáhá jim a nepovznáší je. Taková mládež se pak žene do záhuby. Zlo je ničí v blízkosti našich domovů.ZNP 186.5
Tito mladí lidé potřebují ruku, která by se k nim v lásce vztáhla. Laskavá, prostě řečená slova a drobné, neokázale projevené pozornosti zaženou mračna pokušení, která se stahují nad člověkem. Upřímný projev pravé lásky má moc otevřít dveře srdcí, která potřebují pocítit vůni křesťanských slov a prostý, něžný dotyk Kristovy lásky. Projevíme-li zájem o mladé lidi, pozveme-li je do svých rodin a zapůsobíme-li na ně svou vlídností a ochotou pomoci, mnozí rádi změní svou životní orientaci a půjdou správným směrem.ZNP 186.6