Služba člověku

Zdravotně-misijní činnost by se měla vyznačovat vroucí touhou po záchraně lidí. Lékaři je stejně jako kazateli evangelia projevena nejvyšší důvěra, jaká vůbec byla člověku svěřena. Ať si to uvědomuje nebo ne, je každému lékaři svěřována péče o nitro lidí.ZNP 54.2

Při svém styku s nemocí a smrtí ztrácejí lékaři příliš často ze zřetele slavné skutečnosti budoucího života. Ve svém vážném úsilí o odvrácení nebezpečí, které ohrožuje tělo, zapomínají na nebezpečí, které hrozí duši. Ten, jemuž pomáhají, možná už ztrácí svůj život. Přichází jeho poslední příležitosti. S tímto člověkem se lékař bude muset znovu setkat před Kristovým soudním trůnem.ZNP 54.3

Často ztrácíme nejvzácnější požehnání, protože včas nepromluvíme. Není-li využita vhodná příležitost, je ztracena. U lůžka nemocného se nemá mluvit o náboženském přesvědčení nebo o sporných otázkách. Poukazujme trpícímu na Toho, který je ochoten spasit každého, kdo k němu přichází ve víře. Snažme se opravdově a s pochopením pomoci člověku, který se potácí mezi životem a smrtí.ZNP 54.4

Lékař, pro něhož je Kristus osobním Spasitelem, protože k němu sám vzhlíží, ví, jak jednat s ustrašenými, hříšnými a hříchem oslabenými lidmi, kteří se na něj obracejí s prosbou o pomoc. Umí odpovědět na otázku: “Co mám učinit, abych byl spasen?” Může vyprávět o lásce Vykupitele. Může ze zkušenosti mluvit o síle k pokání a víře. Může prostými, opravdovými slovy v modlitbě Bohu předložit potřeby svého bližního. Může nemocného povzbudit, aby také prosil a přijal milosrdenství laskavého Spasitele. Když takto slouží u lůžka nemocného a snaží se slovy přinést pomoc a útěchu, působí Pán s ním a skrze něho.ZNP 54.5

Upře-li se mysl trpícího ke Spasiteli, naplní jeho srdce Kristův pokoj. Duchovní zdraví, které se dostaví, zapůsobí jako Boží pomocná ruka a vrátí zdraví tělu.ZNP 54.6

Při ošetřování nemocného najde lékař často příležitost k tomu, aby prospěl jeho přátelům. Když přátelé bdí u lůžka trpícího a cítí, jak jsou bezmocní zabránit bolesti a úzkosti, jejich srdce se otvírají. Často sdělují lékaři svůj žal, který tají před druhými. A tu je příležitost odkázat tyto lidi k Tomu, který zve znavené a obtížené, aby k němu přišli. Často je možné pomodlit se za ně a s nimi a předložit jejich potřeby Lékaři všech nemocí, Utěšiteli všech starostí.ZNP 54.7