Poučení z Mojžíšova života

Zamysleme se nad tím, co zažil Mojžíš. Jako vnukovi krále a budoucímu dědici trůnu se mu v Egyptě dostalo velice důkladného vzdělání. Nebylo opomenuto nic, co by mohlo přispět k tomu, aby se z něho stal moudrý muž podle představ Egypťanů o moudrosti. Získal tedy nejvyšší civilní i vojenské vzdělání. Cítil, že je dobře připraven na to, aby vysvobodil Izrael z otroctví. Bůh však usoudil jinak. Jeho prozřetelnost stanovila, že Mojžíš bude vychováván čtyřicet let na poušti jako pastýř ovcí.ZNP 256.2

Vzdělání, které Mojžíš získal v Egyptě, mu v mnoha ohledech pomohlo. Nejcennější příprava pro jeho životní dílo však byla ta, které se mu dostalo, když byl pastýřem. Mojžíš byl od přírody prudké povahy. V Egyptě byl úspěšným vojevůdcem a miláčkem krále i celého národa. Zvykl si na chválu a lichocení. Přitahoval k sobě lidi. Doufal, že osvobodí Izrael vlastními silami. Jako představitel Boha se musel naučit něčemu zcela odlišnému. Když vodil své stádo přes zrádné hory na zelené údolní pastviny, učil se víře, pokoře, trpělivosti, skromnosti a obětavosti. Učil se pečovat o slabé, ošetřovat nemocné, hledat ztracené, usměrňovat vzpurné, starat se o stádo a živit staré a slabé.ZNP 256.3

V této činnosti byl Mojžíš přitahován blíž k Vrchnímu pastýři. Dostával se do těsného spojení se Svatým Izraele. Už nezamýšlel uskutečnit nějaké velké dílo. Snažil se věrně vykonávat práci, která mu byla svěřena. Poznával kolem sebe Boží přítomnost. Veškerá příroda k němu promlouvala o Neviditelném. Poznal Boha jako osobního Boha. Když přemýšlel o Boží povaze, měl stále větší a plnější pocit Boží přítomnosti. Našel útočiště ve věčné náruči.ZNP 256.4

Když Mojžíš prožil tuto zkušenost, uslyšel výzvu z nebe, aby vyměnil svou pastýřskou hůl za žezlo autority. Měl opustit své stádo ovcí a přijmout vůdcovství nad Izraelem. Když ho však Bůh vyzval k tomuto úkolu, měl Mojžíš nedostatek sebedůvěry, byl nevýmluvný a plachý. Měl pocit, že nemá schopnosti stát se Božím mluvčím. Přijal však Boží rozkaz a plně se spolehl na Pána. Velikost jeho poslání probudila nejlepší síly jeho mysli. Bůh mu požehnal za jeho ochotu poslouchat. Mojžíš se stal výřečným, sebevědomým a schopným ujmout se největšího díla, které kdy bylo svěřeno člověku. Je o něm napsáno: “Nikdy v Izraeli nepovstal prorok jako Mojžíš, jemuž by se dal Hospodin poznat tváří v tvář.” 5. Mojžíšova 34,10.ZNP 256.5

Kdo má pocit, že jeho dílo není správně oceňováno, a kdo touží po místě s větší odpovědností, by měl uvážit, že “nikdo od východu, nikdo od západu, nikdo od hornaté pouště, jenom Bůh je soudce: jednoho poníží, druhého povýší.” Žalm 75,7.8. Každý člověk má své místo ve věčném plánu nebes. Zda toto místo přijmeme, to závisí na naší věrnosti při spolupráci s Bohem.ZNP 257.1

Je třeba, abychom se varovali sebelítosti. Nepřipouštěj si pocit, že nejsi oceňován tak, jak bys měl být, že tvé úsilí není doceněno, že tvá práce je příliš těžká. Pomyšlení na to, co pro nás vytrpěl Kristus, by mělo umlčet každou myšlenku na reptání. S námi se přece jedná lépe, než se jednalo s naším Pánem. “A ty bys chtěl pro sebe usilovat o veliké věci? Neusiluj.” Jeremjáš 45,5. Pán nemá místo ve svém díle pro ty, kdo si více přejí získat korunu než nést kříž. Chce takové, kterým jde víc o to, aby konali svou povinnost, než aby za to získali odměnu, takové, kteří dávají přednost zásadám před povýšením.ZNP 257.2

Pokorní lidé, kteří konají své dílo jako pro Boha, nedělají svou práci pro obdiv jako ti, kdo se honí a jsou naplněni pocitem vlastní důležitosti. Jejich práce má však větší hodnotu. Ti, kdo pracují okázale a přitahují tím pozornost na sebe, se často stavějí mezi lidi a Boha a jejich dílo končí nezdarem. “Počátek moudrosti je: Snaž se získat moudrost, za všechno své jmění získej rozumnost. Obklop se jí, vyvýší tě; oslaví tě, když ji obejmeš.” Přísloví 4,7.8.ZNP 257.3

Protože v sobě nemají odhodlání sebrat se a napravit se, zvyknou si mnozí na špatný způsob práce. Nemusí k tomu však dojít. Mohou pěstovat své schopnosti, aby mohli konat tu nejlepší službu. Pak budou vždy potřební. Dostane se jim ocenění za všechno, čeho jsou hodni.ZNP 257.4

Má-li někdo schopnosti pro vyšší postavení, Pán zatíží odpovědností nejen jeho, ale i ty, kdo ho prověřili, kdo znají jeho schopnosti a kdo ho mohou rozumně prosazovat vpřed. To jsou takoví lidé, kteří vykonávají den za dnem věrně dílo, které jim bylo svěřeno. Ti v době, kterou stanoví sám Bůh, uslyší jeho výzvu: “Pojď výše!”ZNP 257.5

Když pastýři hlídali svá stáda na betlémských pahorcích, navštívili je andělé z nebe. I dnes, když pokorný pracovník koná svou práci pro Boží věc, stojí po jeho boku Boží andělé, naslouchají jeho slovům a všímají si, jak koná své dílo, aby zjistili, je-li do jeho rukou možno svěřit větší odpovědnost.ZNP 257.6