Uzdravení šílence

Kristus ukázal, že má svrchovanou moc jak nad větry a vlnami, tak i nad lidmi posedlými démony. Ten, který utišil bouři a uklidnil rozbouřené jezero, vnášel pokoj do myslí šílenců, kteří byli pod nadvládou satana.ZNP 40.1

Ježíš právě mluvil v synagoze v Kafarnaum o svém poslání vysvobozovat otroky hříchu. Náhle byl přerušen výkřikem hrůzy. Ze skupiny lidí vyběhl jakýsi šílenec a volal: “Co je ti do nás, Ježíši Nazaretský? Přišel jsi nás zahubit? Vím, kdo jsi. Jsi svatý Boží.” (Marek 1,24) “Ježíš pokáral démona a pravil mu: ‘Umlkni a vyjdi z něho!’ Zlý duch smýkl posedlým doprostřed a vyšel z něho, aniž mu uškodil.” Lukáš 4,35.ZNP 40.2

Příčina mužovy nemoci spočívala v jeho životním stylu. Okouzlily ho hříšné radovánky a rozhodl se, že si ze života udělá velkolepou nespoutanou zábavu. Nestřídmost a nevázanost převrátily ušlechtilé stránky jeho povahy a satan se nad ním úplně zmocnil kontroly. Výčitky se dostavily příliš pozdě. Ve chvíli, kdy byl ochoten obětovat bohatství a rozkoše, jen aby znovu získal svou mužnou sílu, vězel už bezmocně v drápech satana.ZNP 40.3

Spasitelovou přítomností byl vyburcován a zatoužil po svobodě, avšak démon se vzepřel Kristově moci. Když se muž pokusil poprosit Ježíše o pomoc, vložil mu zlý duch do úst svá slova a muž vykřikl v hrůze a strachu. Posedlý si uvědomoval, že je v přítomnosti toho, který ho může vysvobodit. Když se však pokoušel dotknout se této mocné ruky, zadržela ho jiná vůle a z jeho úst vyšla jiná slova.ZNP 40.4

Boj mezi satanovou mocí a touhou muže po svobodě byl strašný. Zdálo se, že trýzněný muž přijde o život v zápase s nepřítelem, který zničil jeho sílu. Spasitel však mluvil s autoritou a osvobodil zajatce. Muž, který byl posedlý, stál před žasnoucími lidmi osvobozený od své posedlosti.ZNP 40.5

Šťasten chválil Boha za vysvobození. Jeho oči, z nichž ještě před chvílí šlehaly blesky šílenství, zářily nyní inteligencí a zaplavovaly se slzami vděčnosti. Lidé oněměli údivem. Jakmile nabyli řeči, volali jeden přes druhého: “Co to je? Nové učení plné moci — i nečistým duchům přikáže, a poslechnou ho.” Marek 1,27.ZNP 40.6

I dnes je mnoho lidí v moci zlých duchů právě tak, jako byl v jejich moci posedlý muž v Kafarnaum. Všichni, kdo se svévolně odchylují od Božích přikázání, se dostávají pod nadvládu satana. Leckterý člověk si zahrává se zlem a myslí si, že se od něj může odpoutat, až se mu zachce. Zatím je však zatahován dál a dál, až zjistí, že ho už ovládá vůle silnější než jeho. Už se nemůže vymanit z její tajuplné moci. Tajný hřích nebo velká vášeň z něj udělaly zajatce tak bezmocného, jako byl posedlý v Kafarnaum.ZNP 40.7

Přesto není stav takového člověka beznadějný. Bůh neovládá naši mysl bez našeho souhlasu. Každý se však může svobodně rozhodnout, jaká moc má nad ním vládnout. Nikdo neklesl tak nízko, nikdo není tak hříšný, aby nemohl najít vysvobození v Kristu. Posedlý mohl místo své prosby pronést jen satanova slova. Přesto byla nevyslovená prosba srdce vyslyšena. Žádné volání člověka v tísni, i když není dostatečně vyjádřeno slovy, nezůstane bez povšimnutí. Ti, kdo dobrovolně vstoupí do smluvního vztahu s Bohem, nejsou ponecháni napospas satanově moci nebo slabosti své přirozenosti.ZNP 41.1

“Lze vzít bohatýru to, co pobral? Může uniknout zajatý?… Hospodin praví toto: ‘I bohatýru je možno vzít zajatce, co pobral ukrutník, může uniknout. Já s tvými odpůrci povedu spor, já spásu dám tvým synům.’ ” Izajáš 49,24.25.ZNP 41.2

V člověku, který vírou otevře své srdce Spasiteli, se odehraje úžasná proměna.ZNP 41.3