Kristus je jedinou nadějí pro pokoušené

Každý člověk, který bojuje a chce zanechat hříšný způsob života a žít v čistotě, dostává obrovskou sílu v jediném “jménu pod nebem zjeveném lidem, jímž můžeme být spaseni”. Skutky 4,12. Jestliže kdo žízní po naději na odpočinek, po osvobození z hříšných sklonů, říká Kristus, “ať přijde ke mně a pije.” Jan 7,37. Jediným lékem proti neřesti je Kristova milost a moc.ZNP 89.2

Dobrá rozhodnutí, která člověk učiní sám od sebe, nevedou k ničemu. Ani všechny sliby světa nezlomí sílu zlozvyku. Lidé nebudou střídmí v ničem, dokud jejich srdce nebudou obnovena Boží milostí. Ani na okamžik nejsme schopni se ochránit před hříchem. V každé chvíli jsme závislí na Bohu.ZNP 89.3

Pravá reforma začíná odpuštěním hříchů. Naše dílo pro ztracené bude opravdu úspěšné jen tehdy, jestliže Kristova milost přetvoří jejich povahu a budou-li pěstovat živé spojení s Bohem.ZNP 89.4

Kristus žil v dokonalé poslušnosti Božího zákona a v tom se stal příkladem pro každou lidskou bytost. Takovým životem, jakým žil Kristus na tomto světě, bychom prostřednictvím jeho síly a pod jeho vedením měli žít i my.ZNP 89.5

Ve své službě pro ztracené musíme pracovat tak, aby na mysl a srdce působily požadavky Božího zákona. Zdůrazněme jim, že je třeba být věrný Bohu. Stále jim ukazujme, že je obrovský rozdíl mezi člověkem, který slouží Bohu, a tím, kdo mu neslouží. Bůh je láska. Nemůže však prominout úmyslné přestupování svých přikázání. Ustanovení Boží vlády jsou taková, že lidé neujdou následkům neposlušnosti. Nakonec Bůh může poctít jen ty, kdo ctí jeho. To, jak člověk žije na tomto světě, rozhoduje o jeho věčném údělu. Co zasel, to sklidí. Za příčinou přichází následek.ZNP 89.6

Jen dokonalá poslušnost může vyhovět mravní úrovni Božích požadavků. Bůh nevydal své požadavky bez záměru. Nepřikázal nic, co není nezbytné k tomu, aby člověk žil v souladu s ním. Máme hříšníkům poukazovat na ideální Boží povahu a vést je ke Kristu, protože jen jeho milostí můžeme tohoto ideálu dosáhnout.ZNP 89.7

Spasitel vzal na sebe slabosti lidstva a žil bez hříchu, aby lidé nemuseli mít strach, že pro slabost své přirozenosti nebudou moci zvítězit. Kristus přišel, aby nás učinil “účastnými božské přirozenosti”, a jeho život je svědectvím o tom, že člověk, který je spojen s Bohem, nemusí hřešit.ZNP 89.8

Spasitel zvítězil, aby člověku ukázal, jak může i on zvítězit. Každému satanovu pokušení čelil Božím slovem. Tím, že věřil Božím zaslíbením, získal Kristus sílu k poslušnosti Božích přikázání. Pokušitel nad ním nemohl zvítězit. Na každé pokušení odpovídal: “Je psáno.” Bůh nám dává své slovo, abychom pomocí něho odolali zlému. Pro nás jsou určena velká a vzácná zaslíbení, abychom se jimi “stali účastnými božské přirozenosti a unikli zhoubě, do níž svět žene jeho zvrácená touha”. 2. Petrův 1,4.ZNP 90.1

Vybídněte pokoušeného, aby nehleděl na okolnosti, nedíval se na vlastní slabost a nezabýval se silou pokušení, nýbrž aby se opřel o moc Božího slova. Veškerá moc tohoto slova patří nám. Žalmista říká: “Tvou řeč uchovávám v srdci, nechci proti tobě hřešit.” Žalm 119,11. “Podle slova tvých rtů byl jsem ostražitý, co se týče stezek rozvratníka.” Žalm 17,4.ZNP 90.2

Dodávejte lidem odvahu. Modlete se s nimi. Mnozí z těch, kdo podlehli pokušení, jsou svým selháním pokořeni a mají pocit, že je zbytečné znovu se pokoušet přiblížit se k Bohu. Takové myšlení je však vnuknuto nepřítelem. Jestliže zhřešili a mají pocit, že se nemohou modlit, řekněte jim, že právě teď je ta nejvhodnější doba k modlitbě. Přestože se cítí zahanbeni a hluboce pokořeni, vyznají-li své hříchy, pak ten, který je věrný a spravedlivý, jim odpustí hříchy a očistí se od vší nepravosti.ZNP 90.3

Nikdo není zdánlivě bezmocnější, ve skutečnosti však neporazitelnější, než člověk, který cítí svou prázdnotu a plně spoléhá na zásluhy Spasitele. Modlitbou, studiem Božího slova a vírou v stálou Boží přítomnost může i ten nejslabší člověk žít ve spojení s živým Kristem, který ho uchopí svou pevnou rukou a už ho nikdy nepustí.ZNP 90.4