Jiné dary

Zvláštní dary Ducha nejsou jedinými dary, o kterých mluví toto podobenství. Zahrnuje všechny dary a schopnosti, vrozené nebo získané, přirozené nebo duchovní. Všechny máme použít ve službě Kristu. Když se stáváme Kristovými učedníky, odevzdáváme se Kristu se vším, co jsme a co máme. Kristus to očistí, zušlechtí a znovu vrátí, abychom všechno mohli použít k jeho slávě pro požehnání svých bližních.PM 165.5

Bůh dává “každému podle jeho schopností” Matouš 25,15. Rozděluje své dary uváženě. Kdo má schopnost využít pět hřiven, dostane jich pět. Kdo umí rozvinout jen dvě, dostane dvě. Kdo umí moudře použít jen jednu, obdrží jen jednu. Nikdo si nemusí stěžovat, že nedostal více darů. Pán, který každému udílí dary, poctí rozmnožení každého daru, velkého nebo malého. Člověk s pěti hřivnami má rozvíjet všech pět, kdo dostal jen jednu, musí rozvíjet jen jednu. Bůh očekává výsledky “podle toho, co kdo má, ne podle toho, co nemá” 2. Korintským 8,12.PM 166.1

V podobenství “ten, který přijal pět hřiven, ihned se s nimi dal do podnikání a vyzískal jiných pět. Tak i ten, který měl dvě, získal jiné dvě” Matouš 25,16.17.PM 166.2

I když má člověk málo darů, má je využít. Nejdůležitější otázkou není: Kolik jsem dostal?, ale Jak naložím s tím, co jsem obdržel? Máme rozvíjet své schopnosti, to je naše prvořadá povinnost vůči Bohu i lidem. Kdo denně nezdokonaluje své schopnosti a nezvyšuje svou užitečnost, nenaplňuje smysl života. Když vyznáváme, že věříme v Krista, zavazujeme se, že učiníme vše, abychom se stali užitečnými pracovníky pro svého Pána. Proto bychom měli vypěstovat každou schopnost až k nejvyššímu stupni dokonalosti, abychom byli schopni vykonat co nejvíce dobra.PM 166.3

Máme konat velké Boží dílo. Největší odměnu obdrží na nové zemi ti, kdo mu tady věrně a ochotně slouží. Pán vybírá své nástroje a každý den jim dává nové příležitosti vykonat něco pro své dílo. Bůh si nevybírá za své nástroje dokonalé lidi, ale takové, kteří ve spojení s ním mohou získat dokonalost, jestliže budou věrně uskutečňovat Boží plán.PM 166.4

Bůh přijímá jen lidi, kteří jsou odhodláni dosáhnout vysokého cíle. Ukládá každému člověku, aby vykonal to nejlepší, co může. Od všech vyžaduje mravní dokonalost. Nemáme snižovat měřítko spravedlnosti, abychom je přizpůsobili svým zděděným nebo vypěstovaným sklonům ke zlému. Musíme pochopit, že nedokonalost povahy je hřích. Boží povaha je dokonalým, harmonickým souhrnem všech správných vlastností. Každý, kdo přijímá Krista jako osobního Spasitele, má možnost získat tyto vlastnosti.PM 166.5

Všichni, kdo chtějí spolupracovat s Bohem, musí toužit po dokonalosti těla i ducha. Pravá výchova je příprava tělesných, duševních a duchovních schopností ke konání všech povinností. Je to rozvoj tělesných, duševních a duchovních sil pro službu Bohu. To je výchova, jejíž důsledky sahají až do věčnosti.PM 166.6

Pán vyžaduje od každého křesťana, aby stále rozvíjel svou užitečnost a své schopnosti po všech stránkách. Kristus za nás zaplatil svou krví a utrpením, abychom mu ochotně sloužili. Přišel na naši zem, aby nám dal příklad, jak a z jakých pohnutek máme pracovat. Přeje si, abychom uvažovali, jak co nejvíce rozšířit Boží dílo a oslavit jeho jméno ve světě, jak svou láskou a oddaností poctít Otce, který “tak miloval svět, že dal svého jediného Syna, aby žádný, kdo v něho věří, nezahynul, ale měl život věčný” Jan 3,16.PM 167.1

Pán Ježíš nám netvrdí, že je snadné získat dokonalou povahu. Vznešenou a ušlechtilou povahu nikdo nezdědil. Nezískáme ji náhodou. Šlechetnou povahu získáváme osobním úsilím, přijímáním Kristových zásluh a jeho milosti. Bůh dává nadání a rozumové schopnosti, ale my si vytváříme povahu. Vytváříme ji tvrdým, usilovným bojem s vlastním já. Musíme zápasit proti dědičným sklonům ke zlu. Musíme být přísní sami na sebe a nesmíme nechat ani jediný povahový rys bez povšimnutí.PM 167.2

Nikdo nemá tvrdit, že nemůže odstranit své povahové vady. Dojdeme—li k takovému přesvědčení, určitě se připravíme o věčný život. Možnost změny závisí na tvé vůli. Kdo nechce, nezvítězí. Opravdovým problémem je narušené, neposvěcené srdce a neochota podřídit se Božímu vedení.PM 167.3

Mnozí lidé, kterým Bůh dal schopnosti konat významnou práci, dosahují jen malých výsledků, protože se málo snaží. Tisíce lidí prožívají život, jako by neměli žádný určitý cíl nebo plány, pro které by žili. Obdrží odplatu úměrnou vykonanému dílu.PM 167.4

Pamatujme, že nikdy nedosáhneme vyššího cíle, než jaký jsme si vytyčili. Stanovme si vysoký cíl a postupně ho uskutečňujme i za cenu bolestné námahy, sebezapření a obětí. Nenechme se ničím zadržet. Životní okolnosti nespřádají své sítě kolem nikoho tak pevně, aby musel zůstat bezmocný a v nejistotě. Těžké okolnosti nás mají vést k rozhodnutí, abychom je překonali. Vítězství nad jednou překážkou ti dodá více síly a odvahy jít vpřed. Postupuj odhodlaně správným směrem a okolnosti se stanou tvými pomocníky, nikoli překážkami.PM 167.5

Buď ctižádostivý, abys v sobě vypěstoval ušlechtilé povahové vlastnosti ke cti svého Mistra. Na každém stupni růstu své povahy se máš líbit Bohu. Můžeme toho dosáhnout. Vždyť Henoch se také líbil Bohu, i když žil ve zkažené době. Henochové žijí i v naší době.PM 167.6

Stůj pevně jako Daniel — věrný státník — který zvítězil nad pokušením. Neměli bychom zklamat Boha, který nás tolik miloval, že dal svůj vlastní život, aby vymazal naše hříchy. Kristus prohlašuje: “Beze mne nemůžete činit nic.” Jan 15,5. Nezapomínejme na to! I přesto, že jsme se dopustili chyb, zvítězíme, jestliže si své chyby uvědomíme a budeme je pokládat za varovné signály. Tak změníme porážku ve vítězství, zklameme nepřítele a oslavíme svého Vykupitele.PM 167.7

Povaha vytvořená podle Božího vzoru je jediným pokladem, který si z tohoto světa přeneseme do Božího království. Věřící, kteří se na této zemi učí u Krista, vezmou si všechno, co se od něj naučili, s sebou do nebeských příbytků. I v nebi se budeme stále zdokonalovat. Jak je důležité, abychom svou povahu rozvíjeli již zde na zemi!PM 168.1

Nebeské bytosti spolupracují s každým člověkem, jenž pevnou vírou usiluje o dokonalost povahy, která se projeví bohulibým jednáním. Každému, kdo o ni bojuje, Kristus říká: Jsem po tvé pravici, abych ti pomáhal.PM 168.2

Když vůle člověka spolupracuje s Boží vůlí, stává se nepřemožitelnou. Všechno, co od nás Bůh požaduje, můžeme splnit v jeho síle. Všechny Boží příkazy zároveň obsahují sílu k jejich vykonání.PM 168.3