29. kapitola — Vstříc ženichovi

(Matouš 25,1-13)

Povaha se projeví v krizové situaci. Když o půlnoci ohlásil naléhavý hlas: “Ženich je tu, jděte mu naproti,” spící družičky se probudily ze spánku a ukázalo se, kdo se na slavnost opravdu připravil.PM 208.1

Ježíš Kristus seděl se svými učedníky na Olivové hoře. Slunce zapadalo za hory a nebe se zatahovalo večerními stíny. Pozorovali dům krásně osvětlený ke sváteční události. Záplava světel a nedočkaví lidé svědčili o tom, že se brzy objeví svatební průvod. V mnoha zemích Východu se svatební slavnosti konají navečer. Ženich si přichází pro nevěstu a odvádí si ji do svého domu. Při světle pochodní se svatebčané odeberou z domu nevěstina otce do domu ženicha, kde je pro pozvané připravena hostina. Pán Ježíš sledoval shromážděné, kteří očekávali příchod svatebčanů, aby se připojili k slavnostnímu průvodu.PM 208.2

Nedaleko nevěstina domu stálo deset dívek v bílých šatech. Každá z nich měla v ruce rozsvícenou lampu a nádobku na olej. Všechny napjatě očekávaly příchod ženicha. Ženich však nepřicházel. Míjela hodina za hodinou, čekající únavou usnuli. O půlnoci zaznělo volání: “Ženich je tu, jděte mu naproti!” Matouš 25,6. Náhle probuzení spáči vyskočili. Viděli přicházet průvod s hudbou a zpěvem, ozářený pochodněmi. Slyšeli hlas ženicha a hlas nevěsty. Deset družiček uchopilo své lampy a připravovalo se, aby mohlo jít s průvodem. Pět družiček však nenaplnilo své lampy olejem. Nepředpokládaly, že budou čekat tak dlouho, a nepřipravily se na dobu nedostatku. V tísni se obracely na své prozíravější družky a žádaly: “Dejte nám trochu oleje, naše lampy dohasínají!” Matouš 25,8. Ty však už své lampy vyčistily a naplnily olejem, takže i jejich nádobky na olej byly už prázdné. Neměly olej navíc, a proto odpověděly: “Nemůžeme, nedostávalo by se nám ani vám. Jděte raději ke kupcům a kupte si!” Matouš 25,9.PM 208.3

Družičky šly nakupovat olej a svatební průvod zatím odešel bez nich. Pět družiček s rozsvícenými lampami se přidalo k průvodu a vstoupilo do svatebního domu. Dveře se za nimi zavřely. Když pošetilé družičky přišly k svatebnímu domu, setkaly se s nečekaným odmítnutím. Hostitel prohlásil: “Neznám vás.” Nechal je stát venku, na prázdné ulici, v temné noci.PM 208.4

Zatímco Pán Ježíš sledoval shromáždění očekávající ženicha, vyprávěl svým učedníkům podobenství o deseti družičkách a vylíčil tím, co prožije církev před jeho druhým příchodem.PM 209.1

Dvě skupiny družiček představují dvě třídy lidí, kteří prohlašují, že očekávají příchod svého Pána. Družičky jsou nazývány také panny, protože představují lidi, kteří mají čistou víru. Lampy znázorňují Boží slovo. Žalmista prohlásil: “Světlem pro mé nohy je tvé slovo, osvěcuje moji stezku.” Žalm 119,105. Olej je symbolem Ducha svatého. Tímto symbolem znázorňuje Ducha svatého proroctví Zacharjáše: “Potom mě posel, který se mnou mluvil, znovu vzbudil jako toho, kdo musí být probuzen ze spánku, a zeptal se mě: ‘Co vidíš?’ Odvětil jsem: ‘Hle, vidím svícen, celý ze zlata, a na něm nahoře mísa se sedmi kahany. Všechny kahany na něm mají nahoře po sedmi hubičkách. A nad ním dvě olivy, jedna z pravé strany a druhá z levé strany mísy.’ Nato jsem se zeptal posla, který se mnou mluvil: ‘Co to znamená, můj Pane?’ Posel, který se mnou mluvil, mi odpověděl: ‘…Toto je slovo Hospodinovo k Zerubábelovi: Ne mocí ani silou, nýbrž mým duchem, praví Hospodin zástupů…’ A dále jsem se ho otázal: ‘Co znamenají ty dva trsy oliv, které jsou nad dvěma zlatými žlábky, jimiž vytéká zlato?’ Tu mi řekl: ‘…To jsou ti dva synové nového oleje, kteří stojí před Pánem celé země.’” Zacharjáš 4,1-14.PM 209.2

Ze dvou trsů oliv vytékal zlatý olej a proudil zlatými trubicemi do nádoby svícnu a odtud do svatých lamp, které osvěcovaly svatyni. Tak podobně dva pomazaní, kteří stojí v Boží přítomnosti, předávají Ducha svatého lidem, jež se zasvětili Boží službě. Udělují věřícím Boží milost, která jedině může učinit Písmo světlem pro naše nohy, které osvěcuje naši stezku. “Ne mocí ani silou, nýbrž mým duchem, praví Hospodin zástupů.” Zacharjáš 4,6.PM 209.3

V podobenství vyšlo všech deset družiček vstříc ženichovi. Všechny měly lampy a nádobky na olej. Po určitou dobu mezi nimi nebylo vidět žádný rozdíl. Tak je tomu i s církví před druhým příchodem Pána Ježíše. Všichni znají Písmo, všichni slyšeli poselství o brzkém druhém příchodu Spasitele a všichni s důvěrou očekávají, až se Kristus vrátí. Avšak právě tak jako v podobenství, je tomu i ve skutečnosti. Žijeme v době očekávání, naše víra je podrobována zkoušce. Když zazní volání: “Ženich je tu, jděte mu naproti,” mnozí budou nepřipraveni. Nemají olej ve svých lampách ani ve svých nádobkách. Nepřijali Ducha svatého.PM 209.4

Bez Božího Ducha nám znalost Bible nepomůže. Pouze teoretická znalost pravdy bez Ducha svatého nemůže člověka oživit ani posvětit jeho srdce. Někdo může znát přikázání a zaslíbení Bible, nevštípí-li mu však pravdu do srdce Duch svatý, jeho povaha se nezmění. Pokud jej Duch svatý neosvítí, nebude schopen rozeznat pravdu od bludu a neodolá mistrovským pokušením satana.PM 209.5

Pošetilé družičky v podobenství nepředstavují pokrytce. Váží si pravdy, brání pravdu, přitahuje je to k lidem, kteří pravdu vyznávají. Lidé znázornění těmito družičkami se však nepodřídili působení Ducha svatého. Nepadli na “skálu” — Ježíše Krista, jejich stará povaha se neroztříštila. Tento druh lidí představuje také podobenství o rozsévači obrazem semen zasetých na skalnatá místa. Ochotně přijímají Boží slovo, neuvádějí však jeho zásady do života. Písmo na ně nemůže trvale působit. Duch svatý působí na lidské srdce podle toho, jak člověk po něm touží a nakolik mu dovoluje vytvářet novou povahu. Lidé znázornění pošetilými družičkami se spokojují s povrchní změnou. Neznají Boha, neseznámili se s jeho povahou, nejsou s Bohem spojeni, proto nevědí, jak mu důvěřovat, jak k němu vzhlížet a jak žít. Jejich služba Bohu se zvrhává na pouhou formu. “Přicházejí k tobě, jako když se schází lid k rokování, a sedají si před tebou jako můj lid. Poslouchají tvá slova, ale podle nich nejednají. V ústech mají vroucí slova o tom, co udělají, ale jejich srdce tíhne za jejich mrzkým ziskem.” Ezechiel 33,31. Apoštol Pavel upozorňuje, že to bude charakteristická vlastnost většiny věřících před druhým příchodem Ježíše Krista. Napsal: “V posledních dnech nastanou zlé časy. Lidé budou sobečtí, …budou mít raději rozkoš než Boha, budou se tvářit jako zbožní, ale svým jednáním to budou popírat.” 2. Timoteovi 3,1-5.PM 210.1

Tato skupina bude v době nebezpečí volat: Je pokoj a bezpečí. Ukolébávají se pocitem jistoty, aniž tuší, jaké nebezpečí jim hrozí. Až budou probuzeni ze svého bezstarostného spánku, poznají, co jim schází. Budou prosit jiné, aby jim vypomohli v tísni. V duchovní oblasti však nikdo nemůže nahradit nedostatky někoho jiného. Bůh nabízí svou milost každému člověku. Stále zní poselství evangelia: “Kdo žízní, ať přistoupí; kdo touží, ať zadarmo nabere vody života.” Zjevení 22,17. Povaha je ovšem nepřenosná. Nikdo nemůže věřit za druhého. Nikdo nemůže přijmout Ducha svatého místo někoho jiného. Nikdo nemůže přenést na druhého povahu, která je výsledkem působení Božího Ducha. “Noe, Daniel a Jób…, jako že jsem živ, je výrok Panovníka Hospodina, nevysvobodí ani syna ani dceru. Svou spravedlností vysvobodí jen sami sebe.” Ezechiel 14,20.PM 210.2

Povaha se projeví v krizové situaci. Když o půlnoci ohlásil naléhavý hlas: “Ženich je tu, jděte mu naproti,” spící družičky se probudily ze spánku a ukázalo se, kdo se na slavnost opravdu připravil. Volání zaskočilo všechny družičky, jedny však byly připraveny i na nepředvídanou okolnost, druhé nikoli. Podobně i v naší době náhlá nečekaná pohroma nebo něco, co postaví člověka tváří v tvář smrti, ukáže, zda skutečně věří Božímu slibu a zda spoléhá na Boží milost. V závěru doby milosti poskytnuté lidstvu přijde poslední velká zkouška. Pak už bude pozdě shánět, co člověk potřebuje ke spasení.PM 210.3

V podvečer dějin světa bdí a čeká deset družiček. Všechny tvrdí, že jsou křesťanky. Všechny dostaly pozvání, všechny mají lampy a všechny tvrdí, že slouží Bohu. Zdá se, že všechny očekávají příchod Ježíše Krista. Pět družiček však není připraveno. Pět jich zůstane před svatební síní, překvapených a zaskočených.PM 211.1

Až nadejde poslední velký den, budou se mnozí dožadovat vstupu do Božího království. Budou říkat: “Jedli jsme s tebou i pili a na našich ulicích jsi učil!” Lukáš 13,26.27. “Pane, což jsme ve tvém jménu neprorokovali a ve tvém jménu nevymítali zlé duchy a ve tvém jménu neučinili mnoho mocných činů?” Pán jim však odpoví: “Nikdy jsem vás neznal; jděte ode mne, kdo se dopouštíte nepravosti.” Matouš 7,22.23. Zde na zemi nenavázali přátelství s Ježíšem Kristem, proto neznají jazyk nebes a nebeská radost je jim cizí. “Neboť kdo z lidí zná, co je v člověku, než jeho vlastní duch? Právě tak nikdo nepoznal, co je v Bohu, než Duch Boží.” 1. Korintským 2,11.PM 211.2

Nejsmutnější ze všech slov, která kdy člověk slyšel, bude osudné odmítnutí: “Neznám vás.” Pouze působení Ducha svatého, které jste nedocenili, vás mohlo přivést mezi radostný zástup svatebčanů. Svatební hostiny se nebudete moci zúčastnit. Její záře by dopadla na oslepené oči, slavnostní tóny by našly hluché uši. Láska a radost by nevzbudily šťastný souzvuk v srdci omámeném světem. Sami jste si zavřeli nebe, protože jste se nepřipravili pro účast na svatební slavnosti.PM 211.3

Nebudeme připraveni na setkání s Pánem, jestliže procitneme až na volání: “Ženich je tu” a začneme sbírat prázdné lampy, abychom je naplnili. Nemůžeme na zemi vést život bez Krista a přitom být připraveni na život s ním v nebi.PM 211.4

Prozíravé družičky v podobenství měly v nádobkách u svých lamp olej. Jejich lampy hořely nezmenšeným plamenem po celou noc čekání. Přispěly k osvětlení na počest ženicha. Ozařovaly tmu a pomáhaly osvěcovat cestu k domu ženicha, k svatební hostině.PM 211.5

Podobně mají také následovníci Ježíše Krista šířit světlo v temnotách světa. Prostřednictvím Ducha svatého se Boží slovo stává světlem, protože v životě příjemce působí jako přetvořující síla. Duch svatý vštěpuje do srdce lidí zásady Božího slova, a tím v nich rozvíjí Boží vlastnosti. Světlo Boží slávy — jeho povaha — má vyzařovat z jeho následovníků. Oni mají oslavovat Boha, osvěcovat cestu k domovu Ženicha, k Božímu městu, k svatební večeři Beránka.PM 211.6

Ženich přišel o půlnoci v nejtemnější hodině. Kristus přijde podruhé také v nejtemnějším období lidských dějin. Doba Noema a Lota nám přibližuje stav světa před druhým příchodem Syna člověka. Když Písmo hovoří o této době, upozorňuje, že satan bude působit celou svou silou “klamná znamení a zázraky” 2. Tesalonickým 2,9. Satanovo působení se projevuje rychle rostoucí temnotou, nesčetnými bludy, kacířstvím a svody posledních dnů. Satan drží v zajetí nejen svět, jeho klamy pronikají i do církví, které vyznávají našeho Pána Ježíše Krista. Velké odpadnutí se vyvine v neproniknutelnou tmu jako o půlnoci. Pro Boží lid to bude noc zkoušky, noc pláče, noc pronásledování pro pravdu. Avšak v této noci temna zazáří Boží světlo.PM 212.1

Bůh způsobí, že “ze tmy zazáří světlo” 2. Korintským 4,6. Když “země byla pustá a prázdná a nad propastnou tůní byla tma…, nad vodami vznášel se duch Boží” 1. Mojžíšova 1,2.3. Podobně v noci duchovní tmy zaznívá Boží slovo: “Buď světlo!” Pán vyzývá svůj lid: “Povstaň, rozjasni se, protože ti vzešlo světlo, vzešla nad tebou Hospodinova sláva.” Izajáš 60,1.PM 212.2

Písmo říká: “Hle, temnota přikrývá zemi, soumrak národy, ale nad tebou vzejde Hospodin a ukáže se nad tebou jeho sláva.” Izajáš 60,2.PM 212.3

Svět zahaluje temnota nedostatečného poznání Boha. Lidé neznají Boží charakter, nesprávně jej chápou a představují. V této době má být hlásáno Boží poselství, které má osvěcující vliv a spásnou moc. Toto poselství má seznámit lidi s Božím charakterem. Do temnoty světa má zazářit světlo Boží slávy, světlo jeho lásky, milosrdenství a pravdy.PM 212.4

Prorok Izajáš vylíčil toto dílo slovy: “Co nejvíc zesil svůj hlas, Jeruzaléme, který neseš radostnou zvěst, zesil jej, neboj se! Řekni judským městům: ‘Hle, váš Bůh! Panovník Hospodin přichází s mocí, jeho paže se ujme vlády. Hle, svoji mzdu má s sebou, u sebe svůj výdělek.’” Izajáš 40,9.10.PM 212.5

Lidé, kteří očekávají Ženicha, mají ostatním říkat: “Hle, váš Bůh!” Poslední paprsky světla milosti, poslední poselství milosti, které má osvítit svět — to je zjevení Božího charakteru, Boží lásky. Boží děti mají slávu svého Otce zobrazit svým životem a povahou, mají ukazovat, co pro ně vykonala Boží milost.PM 212.6

Světlo Slunce spravedlnosti — Ježíše Krista — má vyzařovat z praktického života, ze slov a nesobeckých činů.PM 212.7

Kristus, odlesk slávy Otce, přišel na svět jako světlo. Přišel lidem ukázat Otce. Je o něm napsáno, že byl pomazán “Duchem svatým a mocí” a “procházel zemí, všem pomáhal a uzdravoval všechny” Skutky 10,38. V synagoze v Nazaretu Kristus prohlásil: “Duch Hospodinův jest nade mnou; proto mě pomazal, abych přinesl chudým radostnou zvěst; poslal mne, abych vyhlásil zajatcům propuštění a slepým navrácení zraku, abych propustil zdeptané na svobodu, abych vyhlásil léto milosti Hospodinovy.” Lukáš 4,18.19. Stejné dílo svěřil svým učedníkům. Řekl jim: “Vy jste světlo světa… Tak ať svítí vaše světlo před lidmi, aby viděli vaše dobré skutky a vzdali slávu vašemu Otci v nebesích.” Matouš 5,14.16.PM 212.8

Prorok Izajáš popsal toto dílo: “Cožpak nemáš lámat svůj chléb hladovému, přijímat do domu utištěné, ty, kdo jsou bez přístřeší? Vidíš-li nahého, obléknout ho, nebýt netečný k vlastní krvi? Tehdy vyrazí jak jitřenka tvé světlo a rychle se zhojí tvá rána. Před tebou půjde tvá spravedlnost, za tebou se bude ubírat Hospodinova sláva.” Izajáš 58,7.8.PM 213.1

V noci duchovní temnoty má Boží sláva zářit prostřednictvím pravé církve, která pozdvihuje utlačené a potěšuje zarmoucené.PM 213.2

Všude kolem sebe slyšíme nářek nad utrpením ve světě. Na všech stranách vidíme potřebné a trpící. Naší povinností je pomáhat odstraňovat lidskou bídu a strasti života.PM 213.3

Praktická pomoc je mnohem účinnější než pouhé kázání. Máme krmit hladové, odívat chudé, poskytovat přístřeší lidem bez domova. Pán nás však vyzývá, abychom konali ještě více. Potřeby lidského nitra může uspokojit jen láska Pána Ježíše. Jestliže v nás přebývá Kristus, naše srdce oplývá jeho soucitem. Boží láska otevírá prameny opravdové křesťanské lásky.PM 213.4

Bůh od nás vyžaduje nejen to, abychom potřebným dávali dary, ale také, abychom s nimi laskavě jednali, abychom je povzbuzovali slovy plnými naděje, abychom jim podávali přátelskou ruku. Když Kristus uzdravoval nemocné, vkládal na ně ruce. Tak úzký vztah bychom měli mít i my k lidem, kterým chceme prospět.PM 213.5

Mnozí lidé už ztratili v životě naději. Přineste jim znovu sluneční svit. Mnozí ztratili odvahu. Povzbuzujte je. Modlete se za ně. Mnozí potřebují chléb života — Boží slovo. Čtěte jim z Bible. Mnozí trpí nemocemi duše, proti kterým není na zemi žádný balzám a které nevyléčí žádný lékař. Modlete se za tyto lidi, veďte je k Pánu Ježíši. Vyprávějte jim, že “v Gileádu je balzám” a že je tam “Lékař” Jeremjáš 8,22.PM 213.6

Světlo je požehnání, vesmírné požehnání. Osvěcuje také nevděčný a hříšný svět. Podobně působí i “světlo spravedlnosti” — Ježíš Kristus. Celou zemi, jakoby zahalenou temnotou hříchu, žalu a bolesti, má osvítit zvěst o Boží lásce. Světlo zářící od Božího trůnu má osvítit všechny lidi, bez ohledu na jejich postavení, barvu pleti a náboženské přesvědčení.PM 213.7

Poselství naděje a milosti se má rozšířit do všech končin světa. Kdo chce, může se chopit Boží moci a uzavřít pokoj s Bohem, a Bůh ho obdaří pokojem. Ani pohané už nemají déle zůstat zahaleni hustou temnotou. Tma zmizí před jasnými paprsky “Slunce spravedlnosti”. Vždyť Spasitel již přemohl moc zla.PM 213.8

Nikdo však nemůže dát něco, co sám nemá. V Božím díle člověk sám nic nedokáže. Nikdo se vlastním úsilím nemůže stát nositelem Božího světla. Ve vidění Zacharjáše vydával stálé a jasně zářící světlo zlatý olej, který vlévali nebeští poslové do zlatých trubic, jimiž vtékal do zlatých nádob a odtud do lamp svatyně. Jedině když na člověka soustavně působí Boží láska, uschopňuje ho šířit světlo. Zlatý olej lásky proudí do srdcí, která jsou vírou spojená s Bohem. Navenek se projevuje dobrými činy a opravdovou službou Bohu.PM 213.9

V nezměrném pokladu Ducha svatého jsou obsaženy všechny zdroje nebes. Bůh nijak neomezuje působení své milosti na lidi. Kdyby všichni chtěli přijmout Ducha Božího, byli by jím všichni naplněni.PM 214.1

Každý člověk má možnost stát se živým prostředníkem, skrze něhož Bůh může předávat světu bohatství své milosti, nevyčerpatelné bohatství Ježíše Krista. Kristus chce mít mnoho prostředníků, kteří by světu ukazovali jeho povahu. Náš svět nepotřebuje nic tak naléhavě jako projevy Spasitelovy lásky prostřednictvím lidí. Celé nebe vyhlíží prostředníky, kteří by lidem zprostředkovali olej Ducha svatého, aby se pro ně stal zdrojem radosti a požehnání.PM 214.2

Kristus učinil všechno pro to, aby se jeho církev stala tělem proměněným a ozářeným “světlem světa” a měla slávu “Immanuele”. Kristus si přeje, aby každého křesťana obklopovalo duchovní ovzduší světla a pokoje. Chce, aby se jeho radost projevovala v našich životech. Přítomnost Ducha svatého v nás se projeví navenek láskou. Plnost Boží moci bude prostřednictvím posvěceného člověka působit na další.PM 214.3

Slunce spravedlnosti nese “zdraví na svých paprscích” Malachiáš 3,18. Tak má z každého pravého učedníka vyzařovat vliv, který vede k životu, odvaze, užitečnosti a pravému uzdravení.PM 214.4

Náboženství Ježíše Krista znamená víc než odpuštění hříchů. Odstraňuje naše hříchy a prázdnotu vyplňuje dary Ducha svatého. Je to Boží osvícení, radost v Pánu. Je to srdce zbavené sobectví a poctěné trvalou přítomností Pána Ježíše. Jestliže v srdci vládne Kristus, je čisté a osvobozené od hříchu. V životě takového člověka se projevuje sláva, plnost a dokonalost plánu spasení. Každý, kdo přijímá Spasitele, získává dokonalý pokoj, dokonalou lásku a dokonalou jistotu. Krása a vliv Kristovy povahy, která se projevuje v životě člověka, svědčí o tom, že Bůh opravdu poslal svého Syna na svět, aby jej spasil.PM 214.5

Kristus nevybízí své následovníky, aby se snažili svítit vlastním úsilím. Říká: Pokud jste přijali Boží milost, světlo je ve vás. Nechte ho zářit. Odstraňte překážky, a Boží sláva se projeví. Světlo se rozbřeskne, aby proniklo tmou a rozptýlilo ji. Budete šířit světlo v dosahu svého vlivu.PM 214.6

Když Kristus projeví svou slávu v člověku, přiblíží se nebe k lidem natolik, že v každém člověku, který přijal Krista, mohou ostatní pozorovat slávu Boží přítomnosti. Kristova sláva projevená v člověku zapůsobí na jiné lidi. Takto získaní lidé chválí a oslavují svého Pána. Jejich vděčnost zrcadlí slávu Tvůrce.PM 214.7

“Povstaň, rozjasni se, protože ti vzešlo světlo, vzešla nad tebou Hospodinova sláva.” Izajáš 60,1. Toto poselství je určeno lidem, kteří se připravují uvítat Ženicha. Kristus přichází s mocí a velikou slávou. Přichází v slávě Otce a se všemi svatými anděly. Zatímco celý svět zahaluje temnota, září v každém příbytku jeho věrných následovníků světlo. Oni postřehnou jako první záři druhého příchodu Ježíše Krista. Z jeho přítomnosti bude vyzařovat čisté a jasné světlo. Všichni, kdo mu sloužili, budou obdivovat svého Vykupitele. Kristovi následovníci se budou radovat, zatímco ti, kdo jej odmítli, budou před ním utíkat. Jób vyhlížel okamžik druhého příchodu Ježíše Krista a řekl: “Já ho uzřím…, mé oči ho uvidí.” Jób 19,27. Věrní následovníci znali Pána Ježíše jako svého stálého společníka a důvěrného přítele. Byli s ním těsně spojeni, měli stálé spojení s Bohem. Vyzařovala z nich Boží sláva. Poznali Boží slávu, a ta se v nich zrcadlila jako v tváři Ježíše Krista. Až jejich Pán přijde podruhé, budou se radovat v nezmenšené záři jeho královského majestátu. Připravili se pro život v nebi, protože mají nebe ve svých srdcích.PM 215.1

Se zdviženými hlavami, se světlem “Slunce spravedlnosti”, které je osvěcuje, s radostí, že se blíží jejich vykoupení, vycházejí vstříc Ženichovi se slovy: “Hle, to je náš Bůh. V něho jsme skládali naději a on nás spasil.” Izajáš 25,9.PM 215.2

“Slyšel jsem zpěv jakoby ohromného zástupu, jako hukot množství vod a jako dunění hromu: ‘Halelujah, ujal se vlády Pán Bůh náš všemohoucí. Radujme se a jásejme a vzdejme mu chválu; přišel den svatby Beránkovy, jeho choť se připravila…’ Tehdy mi řekl: ‘Piš: Blaze těm, kdo jsou pozváni na svatbu Beránkovu.’” Zjevení 19,6-9. On “je Pán pánů a Král králů; ti, kdo jsou s ním, jsou povolaní a vyvolení a věrní” Zjevení 17,14.PM 215.3