Bezpečné útočiště

Písmo obsahuje řadu nádherných zaslíbení pro církev. “Můj dům se bude nazývat domem modlitby pro všechny národy.” Izajáš 56,7. “Obdařím je i okolí svého pahorku požehnáním a v pravý čas sešlu vydatný déšť; budou to deště požehnání.” “Dám jim, aby byli sadbou k slávě mého jména. Nebudou už v zemi hynout hladem, už nebudou snášet hanbu od pronárodů. I poznají, že já Hospodin, jejich Bůh, jsem s nimi a oni, dům izraelský, jsou mým lidem, je výrok Panovníka Hospodina. Budete mými ovcemi, ovcemi, které já pasu, vy lidé, a já vám budu Bohem, je výrok Panovníka Hospodina.” Ezechiel 34,26.29-31.PNL 9.2

“Mými svědky jste vy, je výrok Hospodinův, a můj služebník, jehož jsem vyvolil. Tak mě poznáte a uvěříte mi a pochopíte, že to jsem já. Přede mnou nebyl vytvořen Bůh a nebude ani po mně. Já, já jsem Hospodin, kromě mne žádný spasitel není. Já jsem oznamoval a zachraňoval, já jsem ohlašoval, a nikdo cizí mezi vámi. Jste moji svědkové.” “Já Hospodin jsem tě povolal ve spravedlnosti a uchopil tě za ruku; budu tě opatrovat, dám tě za smlouvu lidu a za světlo pronárodům, abys otvíral slepé oči, abys vyváděl vězně ze žaláře, z věznic ty, kdo sedí v temnotě.” Izajáš 43,10-12; 42,6.7.PNL 9.3

“Odpovím ti v čase přízně, pomohu ti v den spásy, budu tě opatrovat, dám tě za smlouvu lidu, abys pozvedl zemi a zpustošená dědictví vrátil, abys řekl vězňům: ‘Vyjděte’, těm, kdo jsou v temnotách: ‘Ukažte se!’ Při cestách se budou pást a na všech holých návrších naleznou pastvu. Nebudou hladovět ani žíznit, nebude je ubíjet sálající step a sluneční žár, neboť je povede ten, jenž se nad nimi slitovává, a dovede je ke zřídlům vod. Na všech svých horách učiním cestu, mé silnice budou vyvýšeny…PNL 9.4

Plesejte, nebesa, a jásej, země, ať zvučně plesají hory, vždyť Hospodin potěšil svůj lid, slitoval se nad svými ujařmenými! Sijón říkával: ‘Hospodin mě opustil, Panovník na mě zapomenul.’ ‘Cožpak může zapomenout žena na své pacholátko, neslitovat se nad synem vlastního života? I kdyby některé zapomněly, já na tebe nezapomenu. Hle, vyryl jsem si tě do dlaní, tvé hradby mám před sebou stále.’” Izajáš 49,8-16.PNL 10.1

Církev je Boží pevnost a útočiště uprostřed vzpurného světa. Zradit ji znamená zpronevěřit se Bohu, který vykoupil lidstvo krví svého jednorozeného Syna. Pozemská církev tvořená věřícími lidmi zde byla již od počátku. V každé době žili lidé, kteří střežili pravdu a spolehlivě svědčili o Bohu generaci, v níž žili. Hlásali varovné poselství, a když se museli svého úkolu vzdát, ujali se jej jiní. Bůh s těmito svědky uzavřel smlouvu, a sjednotil tak pozemskou církev s církví v nebi. Vyslal své anděly, aby církvi sloužili, takže brány pekel nemohou jeho lid přemoci.PNL 10.2

Bůh zachoval svou církev i v dobách pronásledování, sporů a temnoty. Nepotkalo ji nic zlého, na co by ji Bůh předem nepřipravil; Boží dílo se nesnažil překazit žádný protivník, s nímž by Bůh nepočítal. Všechno se naplnilo tak, jak Bůh předpověděl. Bůh svou církev neopustil. Vše, co se mělo stát, oznámil v proroctvích a vše, co proroci skrze jeho Ducha předpověděli, se také naplnilo. Uskuteční se všechny jeho záměry. Boží zákon je podstatou Boží vlády a žádné síly zla jej nemohou zničit. Bůh je původcem a strážcem pravdy; a pravda zvítězí nad všemi protivníky.PNL 10.3