V korintské synagóze

A tak se s tímto apoštolem setkáváme v korintské synagóze, kde káže a vykládá svým posluchačům Písmo od Mojžíše a Proroků až po příchod zaslíbeného Mesiáše. Slyšíme ho, jak objasňuje dílo Spasitele, který měl jako mocný velekněz obětovat svůj vlastní život, a tak jednou provždy smířit hříchy lidí a poté zahájit svou službu v nebeské svatyni. Pavel vysvětlil svým posluchačům, že Mesiáš, jehož příchod toužebně očekávali, již přišel; že oběti byly předobrazem jeho smrti; a že služba židovských kněží byla jen stínem jeho služby v nebeské svatyni, která je úžasnou skutečností a která službu židovských kněží objasňuje.PNL 143.1

Pavel “dokazoval židům, že Ježíš je zaslíbený Mesiáš” Skutky 18,5. Předložil jim důkazy ze Starého zákona, že podle proroctví a očekávání všech židů měl Mesiáš pocházet z Abrahamova a Davidova rodu. Pak sledoval Ježíšův původ a dokládal, že jej lze odvodit od patriarchy Abrahama a krále a žalmisty Davida. Dále jim přečetl svědectví proroků o povaze a díle zaslíbeného Mesiáše a o tom, jak bude na zemi přijat a jak s ním budou zacházet. Nakonec je ujistil, že všechny tyto předpovědi se naplnily v životě, službě a smrti Ježíše Nazaretského.PNL 143.2

Pavel je upozornil, že Kristus přišel nabídnout spasení především lidu, který na příchod Mesiáše čekal jako na slavné vyvrcholení své národní existence. Tento lid však Krista zavrhl, přestože za ně byl ochoten položit svůj život. Zvolil si jiného vůdce, jehož vláda musela skončit smrtí. Pavel se snažil své posluchače přesvědčit, že před hrozícím zánikem může židovský národ zachránit jen pokání. Ukázal jim, že vůbec nechápou význam těch částí Bible, jejichž dokonalou znalostí se nejvíce pyšní a chlubí. Napomenul je za jejich světské smýšlení, ctižádostivost, zalíbení v titulech a okázalosti a za bezmezné sobectví.PNL 143.3

V moci Ducha jim Pavel vyprávěl příběh o svém vlastním zázračném obrácení a hovořil o své důvěře ve Starý zákon, který se tak dokonale naplnil v Ježíši Nazaretském. Pronášel svá slova s posvátnou úctou, takže jeho posluchačům muselo být zřejmé, že z celého srdce miluje ukřižovaného a vzkříšeného Spasitele. Poznali, že veškeré jeho myšlenky jsou zaměřeny na Krista a že celý jeho život je úzce spjat s Bohem. Mluvil tak dojemně, že se mu nepodařilo oslovit pouze ty, kdo byli naplněni hořkou nenávistí vůči křesťanskému náboženství.PNL 143.4

Korintští Židé však zavírali oči před jasnými důkazy, které jim apoštol předkládal, a odmítli ho dále poslouchat. Krista zavrhli pod vlivem stejného ducha, který je nyní naplnil hněvem a zlostí vůči jeho služebníkovi. Kdyby Bůh Pavla zvláštním způsobem nechránil, aby mohl i nadále zvěstovat poselství evangelia pohanům, byli by ho jistě připravili o život.PNL 144.1

“Židé se však proti Pavlovi postavili a rouhali se. Proto setřásl prach ze svého roucha a řekl: ‘Vy sami jste odpovědni za svou záhubu. Já jsem vůči vám bez viny a od této chvíle se obrátím k pohanům.’ Odešel ze synagógy a působil v sousedním domě Tita Justa, pohana, který uvěřil v Hospodina.” Skutky 18,6.7.PNL 144.2