Rady pro praktický život

Mnozí z věřících, jimž byly určeny Petrovy dopisy, žili mezi pohany, a proto hodně záleželo na tom, aby zůstali věrní důležitému poslání, které patřilo k jejich vyznání. Proto jim apoštol připomínal, jaké výsady mají jako následovníci Ježíše Krista. Napsal jim: “Vy však jste ‘rod vyvolený, královské kněžstvo, národ svatý, lid náležející Bohu’, abyste hlásali mocné skutky toho, kdo vás povolal ze tmy do svého podivuhodného světla. Kdysi jste ‘vůbec nebyli lid’, nyní však jste lid Boží; pro vás ‘nebylo slitování’, ale nyní jste došli slitování.PNL 301.1

Milovaní, v tomto světě jste cizinci bez domovského práva. Prosím vás proto, zdržujte se sobeckých vášní, které vedou boj proti duši, a žijte vzorně mezi pohany; tak aby ti, kdo vás osočují jako zločince, prohlédli a za vaše dobré činy vzdali chválu Bohu ‘v den navštívení’.” 1. Petrův 2,9-12.PNL 301.2

Apoštol srozumitelně objasnil věřícím, jaký postoj by měli zaujmout ke světským úřadům: “Podřiďte se kvůli Pánu každému lidskému zřízení — ať už králi jako svrchovanému vládci, ať už místodržícím jako těm, které on posílá trestat zločince a odměňovat ty, kteří jednají dobře. Taková je přece Boží vůle, abyste dobrým jednáním umlčovali nevědomost nerozumných lidí. Jste svobodni, ale ne jako ti, jimž svoboda slouží za plášť nepravosti, nýbrž jako služebníci Boží. Ke všem lidem mějte úctu, bratrstvo milujte, Boha se bojte, krále ctěte.” 1. Petrův 2,13-17.PNL 301.3

Služebníkům Petr radí, aby se “ve vší bázni” podřizovali svým pánům, “nejen dobrým a mírným, nýbrž i tvrdým”. “V tom je totiž milost,” vysvětluje apoštol, “když někdo pro svědomí odpovědné Bohu snáší bolest a trpí nevinně. Jaká však sláva, jestliže budete trpělivě snášet rány za to, že hřešíte? Ale budete-li trpělivě snášet soužení, ač jednáte dobře, to je milost před Bohem. K tomu jste přece byli povoláni; vždyť i Kristus trpěl za vás a zanechal vám tak příklad, abyste šli v jeho šlépějích. On ‘hříchu neučinil a v jeho ústech nebyla nalezena lest’. Když mu spílali, neodplácel spíláním; když trpěl, nehrozil, ale vkládal vše do rukou toho, jenž soudí spravedlivě. On ‘na svém těle vzal naše hříchy’ na kříž, abychom zemřeli hříchům a byli živi spravedlnosti. ‘Jeho rány vás uzdravily.’ Vždyť jste ‘bloudili jako ovce’, ale nyní jste byli obráceni k pastýři a strážci svých duší.” 1. Petrův 2,18-25.PNL 301.4

Věřící ženy apoštol napomíná, aby jednaly zdrženlivě a oblékaly a chovaly se nenápadně. “Pro vás se nehodí vnější ozdoba,” píše, “— splétat si vlasy, ověšovat se zlatem, střídat oděvy — nýbrž to, co je skryto v srdci a co je nepomíjitelné: tichý a pokojný duch; to je před Bohem převzácné” 1. Petrův 3,3.4.PNL 301.5

Toto ponaučení platí pro věřící všech dob. “A tak je poznáte po jejich ovoci.” Matouš 7,20. Tichý a pokojný duch je ozdoba, která sice není vidět, ale má nesmírnou cenu. V životě pravého křesťana je vnější ozdoba vždy v souladu s vnitřním pokojem a svatostí. Kristus řekl: “Kdo chce jít za mnou, zapři sám sebe, vezmi svůj kříž a následuj mne.” Matouš 16,24. Křesťanský život se bude vyznačovat sebezapíráním a obětavostí. Jestliže člověk kráčející po cestě, kterou pro své vykoupené připravil Pán, změnil i svůj vkus, projeví se tato skutečnost i v tom, jak se obléká.PNL 302.1

Je správné milovat krásu a toužit po ní; Bůh si však přeje, abychom milovali a hledali především dokonalou krásu, která je nepomíjitelná. Žádná vnější ozdoba se svou hodnotou ani nádherou nemůže vyrovnat tichému a pokojnému duchu, bělostnému čistému kmentu (viz Zjevení 19,14), do něhož budou oblečeni všichni pozemští svatí. Tento oděv je učiní krásnými a hodnými lásky již zde na zemi a později jim umožní vstup do paláce jejich Krále, jehož zaslíbení zní: “Ti budou chodit se mnou v bílém rouchu, protože jsou toho hodni.” Zjevení 3,4.PNL 302.2