Sebeovládání a výchova dítěte

Při výchově dítěte občas dochází ke střetu matčiných rozumných požadavků s neuváženými a neukázněnými požadavky dítěte. V takových chvílích je zapotřebí, aby matka jednala s moudrostí a rozvahou. Neuváženým jednáním a prudkou reakcí totiž může dítěti velmi ublížit.RPC 124.2

Matka by měla udělat vše pro to, aby střetu předešla, protože je jak pro matku, tak pro dítě velmi nepříjemný. Když ale ke střetu přece jen dojde, je třeba dítě přimět k tomu, aby svou vůli podřídilo vůli své matky.RPC 124.3

Matka by se měla dokonale ovládat a neměla by udělat nic, co by mohlo dítě vést ke vzdoru. Neměla by ani zvyšovat hlas. Mnohem lepších výsledků dosáhne, když bude hovořit klidně a něžně. Svými postoji by se měla snažit vést dítě k Ježíši. Je třeba, aby si uvědomila, že jí v tom Ježíš pomáhá, dodává jí lásku a sílu.RPC 124.4

Pokud je dostatečně moudrá, nepoužije ke zvládnutí dítěte sílu. Bude se vroucně modlit, aby nepřítel nezvítězil, a při modlitbě si uvědomí, že se do ní vlévá duchovní síla. Stejná síla se začne vlévat i do jejího dítěte, které se zklidní, bude jemnější a poslušnější. Tím dosáhne vítězství. Bude to výsledek její trpělivosti, laskavosti a sebeovládání. Po bouři nastane klid a z temných mračen se vyloupne slunce. A andělé, kteří situaci pozorují, se dají do radostného zpěvu.RPC 124.5

K podobným střetům dochází i mezi mužem a ženou, kteří se v takových chvílích, pokud se nepodřídí Duchu Božímu, chovají stejně impulzivně a zbrkle jako malé děti. V takových chvílích jejich odlišné postoje na sebe narážejí jako dva křesací kameny. (Testimonies For The Church, sv. 7, s. 47,48)RPC 124.6