Oslava Boha

Kristus řekl: “Neboť kde jsou dva nebo tři shromážděni ve jménu mém, tam jsem já uprostřed nich.” Matouš 18,20. Kdekoli jsou dva nebo tři věřící, měli by se v sobotu sejít a využít Kristovo zaslíbení.RPC 225.6

Malé skupinky těch, kteří se ve svatý den sejdou k uctívání Boha, mají právo žádat, aby jim Hospodin bohatě požehnal. Měli by věřit, že na jejich shromáždění je přítomen Ježíš.RPC 225.7

Každý opravdový věřící, který zachovává sobotu, by se měl spolehnout na tento text: “…abyste věděli, že já Hospodin vás posvěcuji.” 2. Mojžíšova 31,13.RPC 226.1

Sobota byla učiněna pro člověka, aby mu přinášela požehnání. Má mu pomoci odpoutat mysl od světské práce a vést jej k rozjímání o dobrotě a slávě Boží. Je nutné, aby se věřící v tento den shromáždili a hovořili o Bohu, aby si vyměňovali své myšlenky a nápady týkající se Božího slova a aby se také společně modlili. Tyto chvíle by však, a to zvláště v sobotu, neměly být příliš dlouhé a únavné ani nezajímavé. (Testimonies For The Church, sv. 2, s. 583)RPC 226.2

Pokud ve sboru není kazatel, měl by být ustanoven někdo, kdo shromáždění povede. Není ale nutné, aby kázal nebo většinu času hovořil. Je mnohem lepší, když přečte krátkou a zajímavou stať z Bible. To obvykle posluchačům přinese mnohem větší užitek než kázání. Potom může zaznít několik svědectví a modliteb.RPC 226.3

Každý by měl mít pocit, že může přispět k tomu, aby sobotní shromáždění bylo zajímavé. Neměli byste se scházet jen proto, abyste splnili povinnost, nýbrž proto, abyste společně sdíleli myšlenky a každodenní zkušenosti, abyste děkovali a usilovali o poznání Boha a Ježíše Krista, který přišel na naši zem. Budete-li se scházet v Kristově jménu, obdržíte sílu, díky níž budete schopni obstát v životních zkouškách a zápasech. Nemyslete si, že můžete být křesťany, i když se uzavíráte a vydělujete se ze společenství. Každý z nás je členem velkého společenství a kvalita našich náboženských zkušeností je do velké míry závislá na kvalitě náboženských zkušeností těch druhých. (Testimonies For The Church, sv. 6, s. 361,362)RPC 226.4