Postoj k napomínání

Ti, které Duch Boží napomene, by se proti pokornému Božímu nástroji neměli bouřit. Byl to Bůh, nikoli chybující člověk, kdo promluvil, aby je zachránil před záhubou. Lidská přirozenost nerada přijímá výtky a lidské srdce, které neosvítil Duch Boží, není schopné samo zjistit, že napomenutí potřebuje, ani poznat, jaké mu to může přinést požehnání. Když člověk podléhá pokušení a oddává se hříchu, zatemní se mu mysl. Člověk začíná ignorovat varovný hlas svědomí a přestává jej slyšet. Postupně ztrácí schopnost rozlišovat mezi dobrem a zlem, až nakonec nedokáže říct, jaký je jeho postoj k Bohu. Může se chovat nábožensky a horlivě obhajovat věrouku, ale přitom postrádat Božího Ducha. Jeho stav výstižně popsal svědek věrný a pravý: “Vždyť říkáš: Jsem bohat, mám všecko a nic už nepotřebuji! A nevíš, že jsi ubohý, bědný a nuzný, slepý a nahý.” Zjevení 3,17. Když jej Duch Boží prostřednictvím varovného poselství napomíná a upozorňuje na to, v jakém se nachází stavu, zdá se mu, že není pravdivé. Je to důvod, aby varovné poselství odmítl? V žádném případě.RPC 86.4

Bůh poskytl lidem dostatek důkazů, aby se každý, kdo má zájem, mohl o povaze Svědectví přesvědčit. A když zjistí, že pocházejí od Boha, je jeho povinností napomenutí přijmout, třebaže sám svou hříšnost nevidí. Kdyby si takový člověk plně uvědomoval svůj stav, k čemu by pak potřeboval napomenutí? Jelikož si ho však neuvědomuje, Bůh jej na něj ve své milosti upozorňuje, aby se mohl kát a napravit své jednání dřív, než bude pozdě. Ti, kteří napomenutí odmítají, ocitnou se ve tmě a sebeklamu. Ti však, kdo je přijmou a ve snaze získat milost se pustí do boje se svými hříchy, otevřou dveře svého srdce, jimiž dovnitř vstoupí Pán a zabydlí se tam. Lidé, kteří mají úzký vztah s Bohem, znají jeho hlas a vědí, kdy k nim hovoří. Duchovní lidé se dokážou orientovat v duchovních věcech. Takoví budou vděční za to, že je Bůh upozornil na jejich nedostatky.RPC 86.5

David se učil moudrosti z toho, jak s ním Bůh jednal, a v pokoře od něj přijímal tresty. Když jej prorok Nátan seznámil s jeho skutečným stavem, David uviděl svůj hřích a udělal vše pro to, aby jej odstranil. Napomenutí přijal s pokorou a ponížil se před Bohem. “Hospodinův zákon je dokonalý,” prohlašuje David, “udržuje při životě.” Žalm 19,8.RPC 87.1

“Jste-li bez takové výchovy, jaké se dostává všem synům, pak nejste synové, ale cizí děti.” Židům 12,8. V Písmu se píše: “Přísná výchova se však v tu chvíli nikdy nezdá příjemná, nýbrž krušná, později však přináší ovoce pokoje a spravedlnosti těm, kdo jí prošli.” Židům 12,11. Přestože je výchova nepříjemná, Otec nás jejím prostřednictvím vede k tomu, abychom mohli mít “podíl na jeho svatosti” (viz Židům 12,10), (Testimonies For The Church, sv. 5, s. 682,683).RPC 87.2