4. kapitola — Jednota v Kristu a bratrská láska

Bůh si přeje, aby jeho děti byly jednotné. Cožpak nevíte, že budeme žít společně v nebi? Je snad Kristus vnitřně rozdělen? Může nám Bůh dovolit dosáhnout úspěchu, když se odmítáme přestat hádat a sjednotit se a když nejdeme jednomyslně za stejným cílem, nejsme ochotni zapojit své srdce, mysl a všechny své síly do díla, které je v Božích očích tak svaté? V jednotě je síla, v rozdělení slabost. Když budeme jednotní, když budeme harmonicky spolupracovat na záchraně lidských životů, budeme opravdu “Božími spolupracovníky”. Ti, kdo odmítají spolupracovat, zneuctívají tím Boha. Nepřítele spasení těší, když vidí ty, kdo zvěstují ukřižovaného Krista, jak se mezi sebou hádají. Takoví v sobě potřebují pěstovat bratrskou lásku a zjemňovat své srdce. Kdyby poodhrnuli oponu, která zakrývá budoucnost, a spatřili by důsledky svého rozdělení, určitě by se káli. (Testimonies For The Church, sv. 8, s. 240)RPC 42.1