Praktický test pravosti proroka

Vedle těchto čtyřech hlavních znaků nám Bůh dal další důkazy, podle kterých poznáme, že poselství a svědectví Ellen Whiteové pocházejí od něj. Patří k nim tato:RPC 29.5

1. Poselství přichází v pravý čas. Boží lid má určitou potřebu a prorok přináší poselství, které na tuto potřebu v daný čas reaguje. To se například stalo v případě prvního vidění Ellen Whiteové.RPC 30.1

2. Poselství je praktické. Informace, které byly skrze Ellen Whiteovou zjeveny, lze uplatnit v praxi. Zaměřte se na to, jestli se prorokovy rady dají využít v každodenním životě.RPC 30.2

3. Poselství má vysokou duchovní úroveň. Nezabývá se tématy, která jsou naivní nebo prostá, nýbrž tématy významnými a vznešenými. I způsob vyjadřování proroka obvykle bývá vznešený.RPC 30.3

4. Poselství je předáváno zvláštním způsobem. Jak jsme uvedli dříve, mnoho vidění provázely tělesné projevy. Zkušenost Ellen Whiteové se podobala zkušenosti biblických proroků.RPC 30.4

5. Vidění není pouhým dojmem, nýbrž opravdovou zkušeností. Ellen Whiteová ve vidění viděla, slyšela, cítila a dostávala pokyny od anděla. Nelze je proto zaměnit se stavem rozrušení nebo s výplodem fantazie.RPC 30.5

6. Ellen Whiteová nebyla pod vlivem lidí ze svého okolí. Jednomu člověku napsala: “Myslíš si, že jsem pod vlivem určitých lidí. Pokud by tomu bylo tak, Bůh by mi nikdy nesvěřil práci na jeho díle.”RPC 30.6

7. Její současníci se k jejímu dílu stavěli kladně. Jak lidé v církvi, kteří s ní žili a pracovali, tak i lidé mimo církev o ní hovořili jako o “Božím poslu”. Ti, kdo jí byli nejblíže, měli v její poslání a dílo největší důvěru. Čtyři znaky pravého proroka a další důkazy, které zde uvádíme, nám dávají jistotu, že dílo Ellen Whiteové pochází od Boha a můžeme mu důvěřovat.RPC 30.7

Mnoho knih Ellen Whiteové je plné rad a pokynů, které jsou pro církev stále aktuální. Ať už jsou tato svědectví obecná, nebo naopak osobní, týkající se života rodin či jednotlivců, jsou pro nás užitečná. V souvislosti s tím Ellen Whiteová uvádí:RPC 30.8

“Jelikož se varování a rady obsažené ve svědectvích pro konkrétní osoby daly stejně účinně aplikovat i na mnoho jiných případů, kterých se přímo netýkají, připadalo mi, že je mou povinností zveřejnit je, aby z nich mohla mít užitek celá církev… Neznám lepší způsob, jak upozornit na obecná ohrožení, chyby a povinnosti těch, kdo milují Boha a drží se jeho přikázání, než tím, že dám k dispozici tato svědectví.” Je chyba číst svědectví s touhou najít důvody pro odsuzování ostatních bratrů a sester v Kristu. Svědectví nikdy nesmí být použita jako donucovací prostředek, s jehož pomocí přinutím druhého, aby se na věci díval stejně jako já. Jsou věci, které si člověk musí vyřešit s Bohem sám.RPC 30.9

Svědectví a rady pro církev je nutné studovat s cílem objevit v nich principy, které lze využít v dnešní době. Lidé si jsou na celém světě velmi podobní; problémy jednoho jsou i problémy druhého. “Když Bůh napomíná chyby jednoho,” píše Ellen Whiteová, “chce napomenout mnohé. Upozorňuje na chyby některých, aby tím varoval i ostatní.”RPC 30.10

Na sklonku svého života Ellen Whiteová napsala tato slova:RPC 30.11

“Skrze Ducha svatého k nám neustále zaznívá Boží hlas, který nás varuje a udílí rady… Čas ani zkoušky platnost těchto výroků neznehodnotí… Rady, které jsem obdržela v začátcích své svědecké služby, jsou bezpečnými ukazateli, kterých se máme držet i nyní, kdy moje služba končí.”RPC 30.12

Rady, které uvádíme v následující části, jsou vyňaty z mnoha knih Ellen Whiteové. Nejvíce jich však pochází z devítisvazkového díla Testimony for the Church (Svědectví pro církev). Tento výběr obsahuje takové rady, které jsou velmi důležité a dají se využít v oblastech, kde není kvůli omezenému počtu členů možné vydat více než jeden svazek. Rady vybírala a sestavovala početná komise pod dozorem výboru Institutu Ellen G. Whiteové, který byl pověřen odpovědností za správu díla ducha prorockého. Podobné výběry bývají většinou stručné a omezené na výroky obsahující jednoduché praktické rady, a proto jsme do knihy zařadili mnoho různých témat.RPC 31.1

“Věřte v Hospodina, svého Boha, a budete nepohnutelní; věřte jeho prorokům a bude vás provázet zdar!” 2. Paralipomenon 20,20.RPC 31.2

Výbor Institutu Ellen G. Whiteové, Washington, D. C., 22. července 1957