Velký spor mezi Kristem a satanem

Ono nedělní odpoledne v polovině března roku 1858 se malá vesnická škola na východě Spojených států zaplnila lidmi, kteří přišli na smuteční obřad. Rozloučení s mladým mužem uváděl James White, který i kázal. Když domluvil, Ellen Whiteová měla pocit, že by měla truchlícím něco říct. Postavila se, asi minutu či dvě mluvila a nakonec se odmlčela. Lidé na ni pohlédli, aby jim nic neušlo. Trochu je překvapilo, když vzápětí uslyšeli zvolání “Chvalte Pána!”, které se opakovalo celkem třikrát, a to s čím dál větším důrazem. Ellen Whiteová se ocitla ve vytržení ducha.RPC 12.5

James White shromážděným vyprávěl o viděních, která Ellen Whiteová měla v minulosti. Sdělil jim, že poselství od Boha dostává od svých sedmnácti let. A upozornil je na to, že Ellen Whiteová má při viděních otevřené oči a tváří se, jako by se dívala kamsi do dálky, vůbec nevnímá své okolí a neví, co se s ní děje. V této souvislosti se odvolal na 24. kapitolu knihy Numeri, kde se ve 4. verši píše: “…výrok toho, jenž slyší řeč Boží, jenž mívá vidění od Všemocného; když upadá do vytržení, má odkryté oči.”RPC 12.6

Rovněž shromáždění seznámil s tím, že Ellen Whiteová během vidění nedýchá. Následně otevřel knihu Daniel a přečetl, jak prorok popisuje stav, když má vidění: “Od té doby není ve mně síla a nezůstal ve mně dech.” Daniel 10,17. Potom James White vyzval všechny, kteří mají zájem, aby přišli blíž a dobře si Ellen Whiteovou prohlédli. Zevrubným prohlídkám nikdy nebránil a dokonce vítal, když byl mezi přítomnými lékař, který mohl jeho ženu během vidění odborně vyšetřit.RPC 12.7

Když lidé přišli blíž, na vlastní oči viděli, že Ellen Whiteová nedýchá, ale normálně jí přitom tluče srdce a její pleť má zdravou barvu. Přidrželi jí u úst zrcátko, ale nezamlžilo se. Potom přinesli svíčku, zapálili ji a přiblížili ji k jejímu nosu a ústům. Plamen hořel zpříma, aniž by se jakkoli zachvěl. Všichni přítomní nabyli jistotu, že opravdu nedýchá. Ellen Whiteová chodila po místnosti, vyprávěla, co jí Bůh zjevil, a přitom gestikulovala. Podobně jako prorok Daniel nejprve pozbyla veškerou sílu a následně získala sílu nadpřirozenou (viz Daniel 10,7.8.18).RPC 13.1

Vidění trvalo dvě hodiny. Celou tuto dobu Ellen Whiteová nedýchala. Těsně před koncem vidění se zhluboka nadechla, asi na minutu přestala mluvit, znovu se nadechla, a zakrátko začala normálně dýchat. Současně s tím začala vnímat své okolí a sledovat, co se kolem ní děje.RPC 13.2

Paní Marha Amadonová, která často Ellen Whiteovou viděla ve vytržení ducha, popsala její stav následovně:RPC 13.3

“Její oči byly otevřené. Vůbec nedýchala, přitom však ladnými pohyby ramen, paží a rukou dokreslovala své výroky. Nikdo jiný ale jejími pažemi pohnout nedokázal. Často jen ze sebe vyrážela nesouvislá slova či věty, jejichž prostřednictvím přihlížející seznamovala s tím, čeho se její vidění týká, jestli nebe nebo země.RPC 13.4

Když dostala vidění, tak v úvodu pokaždé řekla ‘sláva’. Toto slovo nejprve zaznělo velmi silně, ale potom se jakoby vzdalovalo, až jeho zvuk zcela zanikl. Často ho několikrát zopakovala…RPC 13.5

Přítomní byli vždy klidní, nic v nich nevzbuzovalo strach. Vše se odehrávalo v poklidné atmosféře a tichosti…RPC 13.6

Když bylo vidění u konce a ona přestala vnímat nebeské světlo, které viděla ve vytržení ducha dopadat z nebe na zem, zhluboka se nadechla a řekla: ‘T—M—A.’ Následně byla malátná a zesláblá.”RPC 13.7

Vraťme se ale k vyprávění o dvouhodinovém vidění ve škole. Ellen Whiteová o této události později napsala: “Viděla jsem většinu z toho, co mi bylo před deseti lety zjeveno o velkém sporu mezi Kristem a satanem, a dostala jsem za úkol sepsat to.”RPC 13.8

Měla dojem, že je přímým svědkem událostí, jež jí byly ve vidění postupně ukázány. Nejprve se jí zdálo, že je v nebi a přihlíží pádu Lucifera. Potom byla svědkem stvoření světa a viděla naše prarodiče v zahradě Eden. Byla u toho, když podlehli hadovu pokušení a přišlio svůj domov v zahradě. V rychlém sledu se jí před očima míhaly výjevy z biblické historie. Byla svědkem událostí ze života izraelských patriarchů a proroků. Viděla život i smrt našeho Spasitele Ježíše Krista; sledovala, jak po svém nanebevstoupení v nebi vykonává službu Velekněze.RPC 13.9

Viděla apoštoly, jak nesou zvěst evangelia do všech koutů země. V těsném závěsu následovalo odpadnutí a temný středověk. Potom byla svědkem událostí z období reformace, kdy ušlechtilí mužové a ženy nasazovali pro pravdu život. Sledovala, jak v roce 1844 v nebi zasedl soud, a přenesla se až do dnešní doby; následně se před ní odkryla budoucnost a viděla, jak Ježíš Kristus přichází v oblacích. Nakonec spatřila, co se odehraje během milénia, a stala se svědkem obnovení země.RPC 13.10

Když se Ellen Whiteová s těmito jasnými obrazy v mysli vrátila toho dne domů, ihned se pustila do sepisování všeho, co ve vytržení ducha viděla a slyšela. O šest měsíců později vyšla kniha s názvem The Great Controversy Between Christ and His Angels and Satan and His Angels (Velký spor mezi Kristem a jeho anděly a satanem a jeho anděly).RPC 14.1

Tato kniha, která měla jen 219 stran, byla přijata s nadšením, protože barvitě popisovala, co církev v budoucnu čeká, a odhalovala satanovy plány a způsoby, jakými bude během dramatických událostí doby konce svádět církev i nevěřící. Adventisté byli Bohu vděční za to, že k nim, jak zaslíbil, v době konce promlouvá skrze ducha prorockého.RPC 14.2

Základní poznatky o velkém sporu, které byly stručně popsány v útlé knize Spiritual Gifts (Duchovní dary), byly následně také zařazeny do druhé části knihy Early Writings (Rané spisy).RPC 14.3

Církev ale rostla a čas plynul; Pán v mnoha viděních, která následovala, odkrýval další podrobnosti týkající se velkého sporu a Ellen Whiteová je v období mezi lety 1870 a 1884 zpracovala do čtyř svazků s názvem The Spirit of Prophecy (Duch prorocký). Z výňatků z těchto čtyř svazků byla následně sestavena kniha The Story of Redemption (Příběh vykoupení), která byla přeložena do mnoha jazyků. Díky tomu se s hlavními událostmi velkého sporu mohlo seznámit velké množství lidí po celém světe. Zápas dobra a zla Ellen Whiteová podrobně zpracovala v pětisvazkové edici s názvem Conflict of the Ages Series (Drama věků) — Patriarchs and Prophets (Na úsvitu dějin), Prophets and Kings (Od slávy k úpadku), The Desire of Ages (Touha věků), The Acts of the Apostles (Poslové naděje a lásky) a The Great Controversy (Velké drama věků).RPC 14.4

Těchto pět knih, které pojednávají o biblických událostech od stvoření světa až po vznik křesťanství, dotýkají se reformace a zahrnují i události doby konce, přináší lidem světlo a velké povzbuzení. Jsou to knihy, které pomáhají adventistům být “světlem” (viz Efezským 5,8). Dílo ducha prorockého chápeme jako naplnění slibu: “Panovník Hospodin nečiní nic, aniž by zjevil své tajemství prorokům, svým služebníkům.” Ámos 3,7.RPC 14.5

Když Ellen Whiteová popisovala, jakým způsobem dostávala vidění, uvedla: “Skrze světlo Ducha svatého byly pisatelce těchto řádků odhaleny události dlouhotrvajícího sporu mezi dobrem a zlem. Čas od času mi bylo dovoleno spatřit události velkého sporu mezi Kristem, Princem světla, naším Spasitelem, a satanem, princem temnoty, původcem hříchu, bytostí, která jako první přestoupila svatý Boží zákon… Když mi Duch Boží pomáhal pochopit velké pravdy Bible a události z minulosti nebo budoucnosti, dostala jsem příkaz, abych s tím, co mi bylo zjeveno, seznámila druhé — abych popsala události velkého sporu, které se odehrály v uplynulých staletích, a vykreslila je takovým způsobem, aby vrhly světlo na zápas, který se v blízké budoucnosti odehraje.”RPC 14.6