Zahálka a zábava

Mladí lidé by měli mít na paměti, že jsou zodpovědní za všechny výsady, kterých se jim dostalo, za účelné využití času a svých schopností. Někteří z nich se mohou ptát: To si nemůžeme ani odpočinout nebo si vyrazit za zábavou? To máme pořád jen pracovat, pracovat, pracovat, aniž bychom mohli na chvíli vysadit? (Counsels to Parents, Teachers, and Students, s. 337)RPC 140.7

Odpočinout si od namáhavé činnosti, která člověka stojí spoustu sil, je nezbytné. Díky tomu se pak člověk může opět vrhnout do práce s plnou vervou a dosáhnout v ní lepších výsledků. Není ale nutné ani prospěšné oddávat se naprosté nečinnosti, protože to nepřispívá k obnově tělesných sil. Třebaže je člověk vyčerpaný jednou činností, nemusí čas odpočinku úplně promarnit. Může se věnovat méně namáhavé aktivitě, která přinese užitek jeho bližním. Když například některému rodinnému příslušníkovi odlehčí břemeno, jež musí vláčet, prožije skutečné štěstí a své volno vyplní něčím mnohem smysluplnějším než lelkováním nebo honbou za uspokojováním svých sobeckých přání. Bude-li se snažit využít volný čas užitečným způsobem, odreaguje se a přitom každou minutu využije ve prospěch někoho jiného. (Testimonies For The Church, sv. 3, s. 223)RPC 140.8

Mnozí se domnívají, že sobecké formy zábavy jsou nezbytné pro udržení zdraví. Ačkoli je pravda, že při změně činnosti dochází k obnově tělesných i duševních sil, povrchní zábava, během níž mladí lidé zanedbávají své každodenní povinnosti, takové účinky nemá. (The Adventist Home, s. 508)RPC 141.1

K nejnebezpečnějším formám zábavy patří divadlo. Není to škola mravů a ctností, jak se o něm obvykle tvrdí, nýbrž je to ohnisko nemorálnosti. Tento druh zábavy upevňuje špatné zvyky a hříšné sklony. Pokleslé písně a necudná gesta, výrazy a postoje kazí představivost a snižují morálku. V naší zemi není mocnější síla, která by dokázala zničit náboženské cítění, otupit zálibu v poklidných formách zábavy a narušit umírněný postoj k realitě, než divadlo. Láska k divadlu vzrůstá s každým zhlédnutým představením podobně, jako se s každou vypitou sklenkou zvyšuje závislost na alkoholu. V bezpečí jsme jedině tehdy, když se divadlu, cirkusu a všem dalším pochybným místům vyhneme. (Counsels to Parents, Teachers, and Students, s. 334,335)RPC 141.2

Milovníci moderního tance svou zálibu často obhajují tím, že poukazují na Davida, který tančil před Bohem. Takový argument je ale scestný. Tanec je v současnosti spojený s bláznivými radovánkami a nočním životem. Lidé kvůli zábavě dobrovolně obětují zdraví a dobré mravy. Pravidelní návštěvníci plesů a zábav nepřemýšlejí o Bohu a neuctívají ho. V jejich společnosti se nikdo nemodlí ani nezpívá oslavné písně. To je jasné znamení. Každá forma zábavy, která snižuje lásku ke svatým věcem a ubírá člověku radost ze služby Bohu, není pro křesťany vhodná. Hudba a tanec, jimiž David při převozu schrány oslavoval Boha, se ani v nejmenším nepodobá modernímu tanci. Ten první ukazoval na Hospodina a vyvyšoval jeho jméno, ten druhý lidi od Boha odvádí a vede je k tomu, aby ho zneuctívali. (Patriarchs and Prophets, s. 707)RPC 141.3

Mladí lidé se dnes chovají tak, jako by období tříbení, které je zároveň obdobím milosti, bylo jedním velkým svátkem a oni se narodili jen proto, aby si užívali. Satan se je ze všech sil snaží vést k tomu, aby hledali štěstí ve světských radovánkách, a přesvědčuje je, že tato forma zábavy je neškodná, nevinná, ba dokonce nezbytná pro jejich zdraví. (Testimonies For The Church, sv. 1, s. 508)RPC 141.4

Mnozí se nadšeně účastní světských zábav, které Boží slovo zakazuje. Tím se oddělují od Boha a spolčují se s milovníky hříšných radovánek. Hříchů, které zničily předpotopní obyvatele a jejich města, se dnes dopouštějí nejen nevěřící a někteří význační křesťané, ale i ti, kdo čekají na druhý příchod Syna člověka. Kdyby věděli, jak odporné se tyto hříchy jeví Bohu, styděli by se a třásli hrůzou. (Testimonies For The Church, sv. 5, s. 218)RPC 141.5

Touha po vzrušujících a příjemných formách zábavy je pokušení a osidlo pro Boží lid, zejména pak pro mládež. Satan neustále nabízí nová a nová lákadla, s jejichž pomocí odvádí lidi od přípravy na budoucí události. Prostřednictvím světských mocností nepřetržitě chystá nové podněty a vede neopatrné lidi k tomu, aby se oddali světským radovánkám.RPC 141.6

Představení, přednášky a nekonečné množství forem zábavy v lidech podněcuje lásku ke světu; a spojení se světem oslabuje víru.RPC 142.1

Bůh nepovažuje ty, kdo si libují v radovánkách, za své následovníky. Opravdovým následovníkem Ježíše Krista je pouze ten, kdo žije střídmě, pokorně a svatě. A takový člověk si nelibuje v povrchních, prázdných řečech milovníků světa. (Counsels to Parents, Teachers, and Students, s. 325.328)RPC 142.2

Pokud opravdu patříte Kristu, dostanete příležitost vydávat pro něj svědectví. Když vás někdo pozve, abyste se zúčastnili nějaké světské zábavy, tehdy budete moci svědčit pro svého Pána. Jste-li Kristu věrní, nebudete si vymýšlet žádné výmluvy, nýbrž jasně a přímočaře řeknete, že jste Boží dítě a vaše zásady vám neumožňují jít na místo, kam nemůžete pozvat svého Pána. (The Adventist Home, s. 519)RPC 142.3

Křesťané tráví volný čas zcela jiným způsobem než lidé ze světa, kteří vyhledávají jen radovánky a lacinou zábavu. Místo modlitby a zbožných slov ze rtů nevěřících zaznívá pošetilý smích a povrchní konverzace. Chtějí se jen dobře pobavit. Jejich zábava začíná hloupostmi a končí marností. (The Adventist Home, s. 512)RPC 142.4