Vyznání hříchů

Všechny, kdo omlouvají své hříchy a nevadí jim, že jejich jméno je na seznamu těch, kterým nebylo odpuštěno, přemůže satan. Čím významnější je jejich služebnost a čím váženější je jejich postavení, tím horší je jejich pochybení v Božích očích a tím vážnější bude mít jejich odpadnutí následky. Ti, kteří otálejí s přípravami na veliký den Božího hněvu, nebudou schopni dílo přípravy v době soužení ani nikdy později dokončit. Tyto případy jsou beznadějné. (The Great Controversy, s. 620)RPC 219.6

Není nutné, abyste své přestupky a hříchy vyznávali před těmi, kdo o vašich pochybeních nevědí. Své prohřešky nejste povinni zveřejňovat, protože byste tím udělali radost nevěřícím. Když ale své hříchy podle Božího slova vyznáte před těmi, kdo vaše přestupky nezneužijí, a požádáte je, aby se za vás modlili, Bůh vaše pokání přijme a uzdraví vás. Pro spásu své duše udělejte vše, co je třeba. Odhoďte pýchu a ješitnost a proveďte nápravu. Vraťte se do církve. Ježíš vás přijme. Čiňte pokání, jednejte správně a získáte zpět Boží přízeň. (Testimonies For The Church, sv. 2, s. 296)RPC 220.1

Kristus je váš Vykupitel; on nezneužije vašeho poníženého vyznání. Pokud jste zatíženi hříchem, o kterém nikdo neví, vyznejte ho Kristu, který je prostředníkem mezi Bohem a člověkem. “Avšak zhřeší-li kdo, máme u Otce přímluvce, Ježíše Krista spravedlivého.” 1. Janův 2,1. Pokud jste zhřešili tím, že jste Bohu odepřeli své desátky a dary, vyznejte to před Bohem a církví a začněte se řídit nařízením, které vám Bůh dal: “Přinášejte do mých skladů úplné desátky.” Malachiáš 3,10; Counsels on Health, s. 374.RPC 220.2

Věřící musí jednat uvědoměle. Nemohou být spokojeni dřív, dokud nevyznají všechny své hříchy. Potom se mohou spolehnout na to, že je Kristus přijal. Neměli by čekat, až se druzí proderou tmou a získají pro ně vítězství, které způsobí radost. Taková radost totiž nevydrží déle než do konce shromáždění.RPC 220.3

Služba Bohu je naší povinností, nikoli čímsi, co můžeme dělat, když na to máme náladu. Ráno a večer máme pro sebe vybojovat vítězství ve svých rodinách. Od této povinnosti se nenechte odvést svou prací. Vyhraďte si čas pro modlitbu, a když se budete modlit, spoléhejte na to, že vás Bůh slyší. Vaše modlitby musí být naplněné vírou. Když nedostanete okamžitou odpověď, znamená to, že Bůh vaši víru podrobuje zkoušce. (Testimonies For The Church, sv. 1, s. 167)RPC 220.4