Loading...
Larger font
Smaller font
Copy
Print
Contents

Velké drama věků

 - Contents
  • Results
  • Related
  • Featured
No results found for: "".
  • Weighted Relevancy
  • Content Sequence
  • Relevancy
  • Earliest First
  • Latest First
    Larger font
    Smaller font
    Copy
    Print
    Contents

    Odpůrci adventního hnutí

    Přesto však i jeho působení naráželo na rozhořčený odpor. Podobně jako v případě dřívějších reformátorů nesetkaly se pravdy, které hlásal, s příznivým ohlasem u populárních náboženských učitelů. Protože nemohli doložit své názory Písmem, uchylovali se k výrokům lidí a k tradicím otců. Pro hlasatele adventní pravdy byly však přijatelné pouze důkazy, jež vycházely z Božího slova. “Jedině Písmo” — znělo jejich heslo. Odpůrci nahrazovali nedostatek důkazů z Písma zesměšňováním a pošklebky. Neváhali vynaložit svůj čas, prostředky i důvtip, jen aby škodili lidem, kteří se provinili pouze tím, že radostně očekávali návrat svého Pána, snažili se žít čistým životem a vybízeli druhé, aby se připravili na Kristův druhý příchod.VDV 223.4

    Nepřátelé se usilovně snažili odvést lidi od myšlenek na druhý Ježíšův příchod. Tvrdili, že studovat proroctví, která se vztahují k příchodu Ježíše Krista a konci světa, je hřích a vůbec něco, za co by se lidé měli spíš stydět. Tím podkopávali víru v Boží slovo. Duchovní různých církví tak způsobili, že se mnozí odvrátili od víry nebo se dokonce oddali hříchu a vydali se na cestu špatnosti. Tyto důsledky pak jejich původci přičítali na vrub adventistům.VDV 223.5

    I když Millerova kázání přitahovala celé zástupy inteligentních a pozorných posluchačů, Millerovo jméno se na stránkách náboženského tisku objevovalo jen výjimečně, a to jen jako předmět posměchu a odsuzování. Lehkomyslní a bezbožní lidé, kterým názory církevních představitelů dodávaly odvahy, zesměšňovali Millera hanlivými přívlastky, nemravnými a rouhavými vtipy. Šedovlasého muže, který opustil pohodlí domova a cestoval na vlastní náklady od města k městu, od vesnice k vesnici, který bez odpočinku pracoval, aby svět upozornil na blížící se soud, posměšně nazývali bláznem, lhářem a vypočítavým podvodníkem.VDV 224.1

    Zesměšňování, lži a nadávky používané proti Millerovi vyvolaly rozhořčený odpor, a to i na stránkách nenáboženského tisku. “Chovat se k předmětu tak neobyčejně závažnému, který má tak strašné následky,” lehkomyslně a sprostě, psalo se v tisku, “znamená nejen se vysmívat citům lidí, kteří o něm kážou a obhajují jej,” ale “tropit si žerty ze dne soudu, vysmívat se samému Bohu a zlehčovat závažnost Božího soudu.” (Bliss, str. 183)VDV 224.2

    Původce všeho zla se snažil nejen mařit vliv adventního poselství, ale také zničit jeho hlasatele. Když Miller přednášel svým posluchačům pravdy Písma, káral jejich hříchy a vnášel neklid do jejich sebeuspokojení, vzbudila jeho přísná a otevřená slova mezi posluchači rozhořčení a nepřátelství. Odpor, který jeho poselství vyvolalo mezi členy církví, povzbuzoval spodinu společnosti k ještě větší troufalosti. Millerovi nepřátelé se rozhodli, že ho zabijí, až bude odcházet ze shromáždění. Andělé však stáli na stráži a jeden z nich v podobě muže vzal Božího služebníka za ruku a vyvedl ho z rozzuřeného davu do bezpečí. Miller své dílo prozatím nedokončil, takže satan a jeho přisluhovači zažili jen zklamání, když se jim nepodařilo uskutečnit svůj úmysl.VDV 224.3

    Navzdory všemu odporu zájem o adventní hnutí stále rostl; počet přívrženců vzrostl z desítek a stovek na mnoho tisíc — církve zaznamenaly velký přírůstek členstva. Po krátké době se však začalo projevovat nepřátelství namířené i proti těmto nově obráceným a církve začaly zavádět kázeňská opatření, jež se vztahovala na členy obhajující Millerovy názory. Miller na to reagoval písemným provoláním ke křesťanům všech vyznání, v němž požadoval, aby mu z Písma dokázali, v čem se mýlí.VDV 224.4

    Miller napsal: “Cožpak věříme něčemu, co nepřikazuje Písmo, které vy sami prohlašujete za jediné pravidlo víry a života? Co jsme provedli, že se na nás z kazatelen i ze stránek novin sypou zlomyslná odsouzení a že jsme vylučováni z vašich církví a společenství?” “Nemáme-li pravdu, ukažte nám, prosím, v čem se mýlíme. Dokažte nám z Božího slova, že zastáváme bludy. Zakusili jsme dost posměchu, nemůže nás však přesvědčit, že se mýlíme. Jedině Boží slovo může změnit naše názory. Dospěli jsme k nim po zralé úvaze a modlitbách, když jsme našli důkazy v Písmu.” (Bliss, str. 250.252)VDV 224.5

    Larger font
    Smaller font
    Copy
    Print
    Contents