Dodatek č.1. Titul papežů
Ve stati, která je zahrnuta v římskokatolickém kanonickém právu Corpus Iuris Canonici, platném do roku 1918, prohlašoval papež Inocenc III. (1198—1216), že římský papež je “místodržící na zemi, nikoli pouhého člověka, nýbrž samého Boha”; v poznámce k této stati se podává vysvětlení, že je tomu tak proto, že je místodržícím Krista, který je “Bohem i člověkem”. Prameny: Decretales Domini Gregorii Papae IX. (Výnosy Pána papeže Řehoře IX.), kniha I., De Translatione Episcoporum (O proměně biskupů), odd. 7, kap. 3; Corpus Iuris Canonici (2. lipské vydání, 1881), sloupec 99, (Paříž 1612), sv. 2, Decretales, sloupec 205. V roce 1582 vydal papež Řehoř XIII. souhrn právních sbírek Corpus Iuris Canonici, sestavený z hlavních církevně právních dokumentů. K němu patřily tyto části:VDV 437.2
1.VDV 437.3
Decretum Gratiani, sebrané v roce 1140 mnichem Gratianem, který učil na univerzitě v Bologni.VDV 437.4
2.VDV 437.5
Dekretálie Řehoře IX., nazvané Liber Extra, sestavené Raimundem von Pennafort, uveřejněné v roce 1234 jako první římský zákoník; obsahovaly církevně právní nařízení vydané po Gratianovi.VDV 437.6
3.VDV 437.7
Sbírka Bonifáce VIII., zvaná Liber Sextus. Byla vydána roku 1298.VDV 437.8
4.VDV 437.9
Clementinae Klementa V., vydané v roce 1314 jako zákoník.VDV 437.10
5.VDV 437.11
Dvě sbírky extravagant Jana XXII. a Extravagantes communes od Jeana Chappuise, vydané v roce 1500 v PařížiVDV 437.12
V roce 1904 pověřil papež Pius X. komisi kardinálů, aby vypracovala jednotný, všeobecně platný kodex, psaný soudobou jasnou právnickou latinou a s průběžným číslováním jednotlivých zákonů. Tak vznikl Codex Iuris Canonici, který uveřejnil v roce 1917 Benedikt XV. a který začal platit o letnicích roku 1918.VDV 437.13
Pokud jde o titul “Pán Bůh papež”, viz poznámka k Extravagantes papeže Jana XXII., oddíl 14, kap. 4, Declaramus. V antverpském vydání Extravagantes, vydaném v roce 1584, se slova “Dominum Deum nostrum Papam” (“Pána Boha našeho papeže”) vyskytují ve sloupci 153. V pařížském vydání z roku 1612 se vyskytují ve sloupci 140. V různých vydáních vyšlých po roce 1612 bylo slovo “Deum” (“Boha”) vypuštěno.VDV 437.14