Loading...
Larger font
Smaller font
Copy
Print
Contents

Velké drama věků

 - Contents
  • Results
  • Related
  • Featured
No results found for: "".
  • Weighted Relevancy
  • Content Sequence
  • Relevancy
  • Earliest First
  • Latest First
    Larger font
    Smaller font
    Copy
    Print
    Contents

    Předložení protestu

    Když Ferdinand odmítl respektovat jejich přesvědčení v otázce svědomí, rozhodla se knížata, že i navzdory jeho nepřítomnosti předloží neprodleně svůj protest národnímu sněmu. Sepsali slavnostní prohlášení tohoto znění:VDV 136.5

    “Protestujeme tímto před Bohem, naším jediným Stvořitelem, Ochráncem, Vykupitelem a Spasitelem, jenž bude jednoho dne naším Soudcem, a přede všemi lidmi a před veškerým stvořením, že my, za sebe i za svůj lid, v žádném případě nesouhlasíme s navrhovaným nařízením a nepřipojíme se k ničemu, co se jakkoli příčí Bohu, svatému Božímu slovu, našemu pravému svědomí, spáse našich duší…VDV 136.6

    Neschvalujeme vyhlášené nařízení. Neexistuje žádné jiné pravé učení mimo to, které se shoduje s Božím slovem… Pán zakazuje hlásání každého jiného učení… Písmo svaté má být vykládáno jinými, jasnějšími texty Bible… Tato svatá kniha je pro křesťana nezbytná, je snadná k pochopení a jejím posláním je odstraňovat temnotu. Usnesli jsme se, že z Boží milosti chceme prosazovat hlásání výlučně ryzího Božího slova, tak jak je obsaženo v biblických knihách Starého a Nového zákona, a nepřipustit, aby se k němu přidávalo cokoli, co by mu mohlo odporovat. Toto slovo je jediná pravda. Je bezpečným měřítkem života i jakéhokoli učení; nikdy neselže, nikdy nás nezklame. Kdo staví na tomto základu, ten obstojí přede všemi pekelnými mocnostmi, zatímco všechna lidská domýšlivost, která se proti němu postaví, padne před tváří Boží.VDV 137.1

    Z toho důvodu odmítáme jho, jež se na nás vkládá… Současně očekáváme, že Jeho císařská Milost se k nám zachová jako křesťanský vládce, který miluje Boha nade vše. Prohlašujeme, že jsme připraveni být jemu i vám, milostiví páni, poslušni a odevzdáni, jak je naší pravou a zákonnou povinností.” (D'Aubigné, sv. 13, kap. 6)VDV 137.2

    Protest zapůsobil na sněm hlubokým dojmem. Členové sněmu se nestačili divit troufalosti protestujících a zmocnily se jich obavy. Budoucnost se jim jevila jako bouřlivá a značně nejistá. Zdálo se, že rozkol, nesváry a krveprolévání nelze odvrátit. Ovšem stoupenci reformace — přesvědčeni o tom, že jejich věc je spravedlivá — spoléhali na Všemohoucího a byli “plni odvahy a odhodlání”.VDV 137.3

    “Zásady obsažené v tomto proslulém protestu … jsou nejvlastnější podstatou protestantismu. Tento protest se staví proti dvojímu zneužívání moci ve věcech víry: Prvním je zasahování státních úřadů do náboženských otázek, druhým pak samozvaná moc církve. Protestantismus naproti tomu klade právo svědomí nad moc úřadů a autoritu Božího slova nad moc církve. Především odmítá světskou moc v duchovních věcech a odvolává se na slova apoštolů: ‘Lépe je poslouchat Boha než lidi.’ Nad korunu Karla V. vyvýšil korunu Ježíše Krista. Šel však ještě dále: Vyhlásil zásadu, že všechno lidské učení má být podřízeno Božímu slovu.” (D'Aubigné, sv. 13, kap. 6) Kromě toho vyhlásili protestující své právo svobodně formulovat své vyznání víry. Budou nejen věřit Božímu slovu a poslouchat je, ale i učit to, co Boží slovo říká, a neuznávají právo kněží nebo úřadu proti tomu zasahovat. Špýrský protest je slavnostním vystoupením proti náboženskému útlaku s požadavkem na právo všech lidí uctívat Boha podle vlastního svědomí.VDV 137.4

    Protest byl veřejně vyhlášen. Vepsal se do paměti tisíců lidí a zaznamenaly ho “nebeské knihy”, odkud ho nemůže nikdo vymazat. Celé evangelické Německo přijalo protest jako vyjádření své víry. Mezi lidmi byl pak všeobecně považován za příslib nové a lepší doby. Jeden ze šlechticů řekl na adresu špýrských protestantů: “Kéž Všemohoucí, který vám dal milost vyznat se tak důrazně, svobodně a neohroženě, vás zachová v této křesťanské pevnosti až po věčnost.” (D'Aubigné, sv. 13, kap. 6)VDV 137.5

    Kdyby si reformace po dosažení prvního úspěchu dovolila vyčkávat, až získá přízeň “světa”, zpronevěřila by se Bohu i sobě, a tím by si připravila vlastní zkázu. To, co tehdy prožili reformátoři, je poučením pro všechny následující věky. Satan působí proti Bohu i proti Božímu slovu stále stejným způsobem. Stejně jako v šestnáctém století staví se i dnes proti tomu, aby se Písmo stalo měřítkem života. V naší době lidé odešli daleko od jeho učení a příkazů, a je třeba, aby se vrátili k vlastnímu základu protestantismu — k Bibli jako k jedinému pravidlu víry a života. Satan stále působí všemi svými prostředky, aby omezil náboženskou svobodu. Antikristovská mocnost, proti které vystoupili protestanté ve Špýru, se nyní pokouší s obnovenou silou znovu získat ztracenou vládu. Stejně neochvějná věrnost Božímu slovu, která se projevila v reformaci během tak kritické chvíle, je i dnes jedinou nadějí pro nápravu.VDV 138.1

    Z určitých signálů bylo zřejmé, že protestantům hrozí nebezpečí, jiná znamení však ukazovala, že Bůh ochrání věrné. V té době “Melanchthon ve spěchu provázel ulicemi Špýru směrem k Rýnu svého přítele Simona Grynaeua a naléhal na něho, aby prchl za řeku. Grynaeus nad tím kroutil hlavou, bylo mu divné, kam tak spěchají. A Melanchthon mu na vysvětlenou řekl: Ukázal se mi jakýsi stařec, kterého jsem nikdy předtím neviděl, a s vážným, téměř slavnostním výrazem ve tváři mě upozornil, že Ferdinand pošle za chvíli strážníky, aby Grynaeua zatkli.”VDV 138.2

    Toho dne totiž Faber, přední obhájce papežství, ve svém kázání napadl Grynaeua. Grynaeus se proti tomuto útoku ohradil a nakonec Faberovi vytkl, že hájí “ohavné bludy”. “Faber se zdržel výbuchu zlosti, hned nato šel ale ke králi a získal od něho zatykač na nepohodlného heidelberského profesora. Melanchthon nepochyboval o tom, že jeho přítele zachránil Bůh tím, že poslal jednoho ze svých andělů s důležitým varováním.”VDV 138.3

    “Na břehu Rýna pak netrpělivě čekal, dokud proud řeky nezachrání Grynaeua před pronásledovateli. ‘Konečně,’ vydechl Melanchthon, když ho uviděl na protějším břehu, ‘konečně unikl ze spárů lidí, kteří touží po nevinné krvi.’ Když se Melanchthon vrátil domů, dozvěděl se, že biřici, kteří pátrali po Grynaeuovi, prohledali dům od půdy až po sklep.” (D'Aubigné, sv. 13, kap. 6)VDV 138.4

    Larger font
    Smaller font
    Copy
    Print
    Contents