Dodatek č.22 Příčiny francouzské revoluce

O tom, jaké dalekosáhlé následky mělo odmítnutí Bible a biblického náboženství obyvateli Francie, viz H. von Sybel, History of the French Revolution; Henry Thomas Buckle, History of Civilization in England, New York 1895; Blackwood’s Magazine (z list. 1833); J. G. Lorimer, An Historical Sketch of the Protestant Church in France; Carlyle, The French Revolution, 1837, Thiers, Historie de la Révolution francaise, 1855.VDV 452.5

Zákaz čtení Bible ve Francii. “Ve snaze rozšířit své panství nad křesťanstvem pokusilo se papežství vnutit bohoslužbu v latinském jazyce také národům, které tento jazyk neznaly… Papež Jan VIII. zakázal ve svém listu Metodějovi v roce 879 používání slovanského jazyka při mši. A českému knížeti Vratislavovi v roce 1080 odpověděl Řehoř VII. na jeho žádost o povolení slovanské bohoslužby, že žádosti nemůže vyhovět, neboť se Všemohoucímu Bohu zlíbilo, aby Písmo svaté zůstalo neznámé, aby snad neupadlo v opovržení, kdyby bylo všem známo, nebo aby nesvádělo k bludům, kdyby je prostí lidé nesprávně pochopili. Když však ve 12. století dostali valdenští Písmo ve své mateřštině a horlivě je četli a rozšiřovali mezi lidmi, napsal papež Inocenc III. ve svém listu biskupu z Met v roce 1199, že požadavek číst Písmo a povzbuzovat k jeho studiu nelze sice zamítat, ba nutno ho spíše doporučovat, přesto však čtení Písma nelze trpět, pokud se děje na tajných shromážděních… V roce 1229 vydal pak koncil v Toulouse zákaz, že laikům není dovoleno vlastnit knihy Starého a Nového zákona, leda by někdo chtěl mít žaltář nebo breviář nebo hodinky svaté Marie k cvičení v pobožnosti, avšak ani tyto nesmějí být přeloženy do obecných jazyků… Vlastnit knihy Starého a Nového zákona v románských jazycích zakázala laikům městská rada v Tarragoně v roce 1234. Kdo takové má, musí je do osmi dnů po uveřejnění toho nařízení odevzdat biskupovi, aby byly spáleny; kdo tak neučiní, bude pokládán za podezřelého z kacířství, ať je to klerik nebo laik… V roce 1486 prohlásil arcibiskup z Mohuče, že německý jazyk není vhodný pro vyjádření hlubokých náboženských pravd.VDV 452.6

Znovu a ještě ostřeji bylo čtení Bible zakázáno jansenistům (příslušníkům reformního hnutí ve Francii), zvláště po vydání francouzského překladu Nového zákona, který pořídil páter Quesnel (Paříž 1693) s poznámkami, v nichž se praví, že Bible je dána všem křesťanům, že je pro ně potřebná, ba nutná… Proti těmto poučkám se postavil Klement XI. v proslulé bule Unigenitus z roku 1713, obsahující 101 článků, v nichž zatracuje nejen věty z Quesnelova Nového zákona, nýbrž i takové, které je možno najít v téměř doslovném znění v Písmu svatém, jako výkvět všeho zla… Po tuhých bojích se jezuitům podařilo prosadit u parlamentu zásah do říšských zákonů.” (Meusel, Kirchliches Handlexikon)VDV 453.1