2300 Dní.
Ve vidění osmé kapitoly byla jedna okolnost, jež zůstala nevysvětlenou, a to ta, jež se vztahovala na onu dobu, — oněch 2300 dní; proto anjel, když opět zahájil své vysvětlování, zabýval se hlavně otázkou času: —VS 226.3
“Sedmdesáte téhodnů odečteno jest lidu tvému a městu svatému. . . .Věziž tedy a rozuměj, že od vyjití výpovědi o na-vrácení a o vystavení Jeruzaléma až do Mesiáše vévody bude téhodnů sedm, potom téhodnů šedesát dva, když již zase vzdě-lána bude ulice a přikopa, a ti časové budou přenesnadní. Po téhodnech pak těch šedesáti a dvou zabit bude Mesiáš, však ne pro sebe. . . Utvrdí však smlouvu mnohým v téhodni posledním, uprostřed pak toho téhodne učiní konec oběti zápalné i oběti suché.”VS 226.4
Anjel byl poslán k Danielovi za tím výslovným účelem, aby mu vysvetlil bod, jemuž neporozumel při vidění osmé kapitoly, výrok týkající se času: “Až do dvou tisíc a tří set let, a přijde k očistění svému svatyně.” Vybídnuv Daniele, “aby pozoroval slova a rozuměl vidění,” řekl hned v prvních slovech: “Sedmdesáte téhodnů odečteno jest lidu tvému a městu svatému.” Slovo přeložené “odečteno” znamená též “určeno”. Sedmdesát týdnů, značících 490 roků, bylo dle anjela odečteno a určeno zvláště pro Židy. Ale od čeho byly odečteny? Poněvadž 2300 dní byla jediná doba, o které se zmínka činí v osmé kapitole, musí to tudíž býti ono období, od kterého bylo odečteno oněch sedmdesát týdnů; těchto sedmdesát týdnů tudíž musí býti částí 2300 dnů, a obě období musí společně začínati. Anjel prohlásil, že 70 týdnů počíná od vydání rozkazu o znovuzřízení a vybudování Jeruzaléma. Kdyby se mohl zjistiti letopočet vydání tohoto rozkazu, byl by tím nalezen začáteční bod pro ono veliké období 2300 dnů.VS 229.1
V sedmé kapitole Ezdrášově nalézáme onu výpověď. Nejúplnějším byl rozkaz vydaný Artaxerxem, králem Perským, roku 457 př. Kr. Ale dle Ezdráše (6: 14,) dům Páně v Jeruzalémě měl býti vystaven “z rozkázání Cýra a Daria, a Artaxerxa krále Perského.” Tito tři králové, vydavše, potvrdivše a doplnivše tento výnos, zdokonalili jej tak, jak to vyžadovalo proroctví, — aby totiž znamenal počátek 2300 let. Vezmemeli rok 457 př. Kr., dobu, kdy byl výnos úplný, za letopočet vydání rozkazu, tu každá část proroctví, týkající se 70 týdnů, úplně se vyplnila.VS 229.2
“Od vyjití výpovědi o navrácení se a o vystavení Jeruza-léma až do Mesiáše vévody bude téhodnů sedm, potom téhodnů šedesát dva,” to jest 69 týdnů, čili 483 roků. Rozkaz Artaxerxův vešel v platnost roku 457 př. Kr. A 483 let od té doby sahá až do podzimu roku 27 po Kr. Právě v té době se proroctví vyplnilo, neboť na podzim roku 27. byl Kristus pokřtěn Janem Křtitelem, a přijal pomazání Ducha sv. Slovo Mesiáš znamená “Pomazaný”. Apoštol Petr dosvědčuje, že “Ježíše od Nazaréta pomazal Bůh Duchem svatým a mocí.” A Spasi- tel sám prohlásil: “Duch Páně nade mnou, protože pomazal mne, kázati evanjelium chudým poslal mne.” Po svém pokřtění odešel do Galilee, “káže evanjelium království Božího, a pravě, že se naplnil čas.”VS 229.3
“Utvrdí však smlouvu mnohým v téhodni posledním.” Zmíněný zde týden jest onen poslední ze sedmdesáti; jest to posledních sedm let z období zvláště určeného Židům. Kristus, v této době, sáhající od roku 27 do roku 34 po Kr., z počátku osobně, a potom skrze své učedlníky, šířil evanjelium hlavně mezi Židy. Když apoštolové se rozcházeli s radostným poselstvím království, Spasitelova rada zněla: “Na cestu pohanů nechoďte a do měst Samaritánských nevcházejte; ale raději jděte k ovcím zahynulým z domu Izraelského.”VS 230.1
“Uprostřed pak toho téhodne učiní konec oběti zápalné i oběti suché.” V roce 31 po Kr., tři a půl roku po jeho pkřtění, byl náš Pán ukřižován. Velikou obětí na Golgatě skončil soustavu obětí, které po čtyři tisíce let ukazovaly na Beránka Božího. Vzor střetl se se skutečností, a všechny oběti a zařízení obřadní soustavy měly přestátí.VS 230.2