Výchova zkouškou.

Ve všech dobách vyvolený lid Spasitelův byl vychováván a cvičen ve škole zkoušek. Kráčeli po úzkých stezkách země; byli očisťováni ve výhni utrpení. Pro Ježíše snášeli nepřátelství, nenávist, pomluvy. Šli za Ním skrze bolestné odpory; snášeli odříkání a zakoušeli trpká zklamání. Z vlastní bolestné zkušenosti poznali zlo hříchu, jeho moc, jeho vinu, jeho bol, a hledí naň s hrůzou. Vědomí nekonečné oběti, přinesené pro jeho vyléčení, ponižuje jich ve vlastních očích, a plní jejich srdce vděčností a chválou, již nedovedou oceniti ti, kteří nikdy nepadli. Milují mnoho, poněvadž mnoho odpouštěli. Majíce podíl na Kristovu utrpení, jsou hodni podíleti se s Ním na Jeho slávě.VS 405.1

Dědicové Boží přišli z podkrovních světniček, z chatrčí, žalářů, popravišť, z hor, pouští, z jeskyň zemských, ze slují mořských. Na zemi byli “opuštěni, kormouceni, mučeni.” Miliony jich kleslo do hrobů, obtíženi pohanou, poněvadž pevně odmítli uznati klamné nároky Satanovy. Lidskými soudy byli prohlašováni za nejhorší zločince.VS 405.2

Nyní však “Bůh sám jest soudcem.”^{2žalm 50:6.} Nyní jsou zvrácena rozhodnutí pozemská. “Pohanění lidu svého odejme Hospodin ze vší země.”^{3Iz. 25:8.} “I nazvou syny tvé lidem svatým, vykoupenými Hospodinovými.” On rozhodl se “dáti jim okrasu místo popela, olej veselí místo smutku, oděv chvály místo ducha sevřeného.”^{4Iz. 62:12; 61:3.} Nejsou již slabí, sklíčení, rozptýlení a potlačení. Proto mají věčně přebývati s Pánem. Stojí před trůnem odění v bohatší roucha, než jaká kdy nosili nejctěnější lidé na zemi. Jsou korunováni náčelkami slavnějšími, než jaké kdy spočívaly na čele pozemských vládců. Dny pláče a strasti skončily navždy. Král slávy setřel slzy s jejich tváří; každá příčina zármutku byla odstraněna. Mávajíce palmovými ratolestmi zpívají zpěv chvály, jasný, sladký a souladný; každý hlas se přidává k nim, až zpěv doléhá ke klenbě nebeské: “Spasení jest od Boha našeho na trůnu sedícího a od Beránka.” A všichni obyvatelé nebes odpovídají: “Amen. Požehnání, a sláva, a moudrost, a díků činění a čest, a moc, i síla Bohu našemu na věky věkův.”^{1Zjevní 7:10-12,}VS 405.3