Nebezpečí lidu Božího.
Až nařízeni, vydané různými vládci křesťanskými proti plnitelům přikázání, odejme jim ochranu vládní a vydá je na pospas těm, kdož usilují o jejich zkázu, tehdy budou lidé Boží utíkati z měst a vesnic a sdružovati se, skrývajíce se v nej-opuštěnějších a nej osamělejších místech. Mnozí najdou útulek v horských pevnostech. Jako křesťané v údolích Piemontských promění výšiny zemské ve své svatyně a budou děkovati Bohu za “hrady na skalách”. Ale budou mnozí, ve všech vrstvách, urození i prostí, bohatí i chudí, černí i bílí kterých uvrhnou do nej nespravedlivějšího a nej ukrutnějšího otroctví. Miláčkové Boží budou prožívati trudné dny, spoutáni řetězy, za mřížemi vězení, odsouzeni k zabití, někteří ponecháni, aby zemřeli hlady v temných a hnusných žalářích. Lidské ucho ne-bude nakloněno k slyšení jejich sténání, lidská ruka neposkytne jim pomoci.VS 383.4
Zapomene Bůh na svůj lid v hodině zkoušky? “I zdaliž se může zapomenouti žena nad nemluvňátkem svým, aby se nesli-tovala nad plodem života svého? A byť se pak ony zapomněly, já však nezapomenu se na tě. Aj, na dlaních vyryl jsem tě.” “Kdož se dotýká vás, dotýká se zřítelnice oka mého.” Tak praví Hospodin zástupů.VS 384.1
Ač je nepřátelé budou vrhati do vězení, přece stěny žalářní neodloučí jejich duše od Krista. Anjelé přijdou k nim do osamělých míst, přinášejíce jim světlo a mír s nebe.VS 384.2