Jeroným.

Až do té doby stál Hus osamocen ve své činnosti; ale nyní, Jeroným, jenž za pobytu v Anglii přijal učení Wyklifovo, připojil se k dílu obnovy. Oba od té chvíle byli spojeni v životě, a ani ve smrti neměli býti rozloučeni. Skvělá bystrost ducha, výmluvnost a učenost — vesměs dary, jež činí člověka oblíbeným — byly vynikající vlastnosti Jeronýmovy; ale Hus byl bohatší na ony vlastnosti, jež tvoří pravou povahu. Jeho klidný úsudek tvořil jakousi brzdu popudlivému duchu Jeronýmovu, jenž s pravou pokorou uznával jeho cenu a podřizoval se jeho radám. Jejich společnou prací obnova se mnohem rychleji šířila.VS 73.1

Bůh dopřál, aby veliké světlo osvítilo rozum těchto vyvole-ných mužů a odhalilo jim mnohé bludy Říma; ale nedostalo se jim úplného světla, jež mělo býti dáno světu. Skrze tyto své služebníky vedl Bůh lidstvo z temnoty Říma, v cestě však stály mnohé a velké překážky, ale On je vedl krok za krokem tak, aby je mohli překonati. Nebyli připraveni přijmouti úplné světlo najednou. Byli by nesnesli plnou jeho zář, jako ti, kdož dlouho žili ve tmě, odvrátí se od plného jasu poledního slunce. Proto On odhaloval jej vůdcům poznenáhlu, dle toho jak lid jej mohl přijmouti. Století za stoletím měli následovati další věrní pracovníci, aby vedli lid dále po cestě duchovní obnovy.VS 73.2

Rozkol v římské církvi postupoval. Tři papežové nyní zápasili o nadvládu, a jejich spor vyvolával poplach a zločinnost v křesťanstvu.VS 73.3

S odvahou, jež denně se stupňovala, hřímal Hus proti ne-pravostem, jež byly trpěny. Na Prahu opětně uvalena klatba, a Hus uchýlil se na venkov. Svědectví, jež tak věrně vydával ze své milované Betlémské kaple, bylo skončeno. Nyní měl mluviti s širšího jeviště, k celému křesťanstvu, dříve než by položil život, co svědectví za pravdu.VS 73.4

K vyléčení zla, jež drásalo Evropu, byl svolán všeobecný církevní sněm do Kostnice. Sněm byl svolán na žádost císaře Zikmunda, jedním ze tří soupeřících papežů, Janem XXIII.VS 74.1

Papež Jan, přišel tam s velikou nejistotou. Ale přes to vjížděl do města Kostnice s velkou nádherou, provázen jsa nejvyššími církevními hodnostáři a spoustou dvořenínstva. Všechno kněžstvo i hodnostáři městští s obrovským zástupem občanstva vyšli jej uvítati. Čtyři přední konšelé nesli mu nad hlavou zlatý baldachýn. Před ním byla nesena svátost, a bohatá roucha kardinálů a šlechticů tvořila malebnou podívanou.VS 74.2