24. kapitola — První Velikonoce
Když byla králi Egypta poprvé přednesena žádost o propuštění Izraele, byl varován před nejstrašnější ranou. “Toto praví Hospodin: Izrael je můj prvorozený syn. Vzkázal jsem ti: Propusť mého syna, aby mi sloužil. Ale ty jsi jej propustit odmítl. Za to zabiji tvého prvorozeného syna.” 2. Mojžíšova 4,22.23.NUD 130.1
Bůh láskyplně pečuje o bytosti stvořené ke svému obrazu. Kdyby ztráta úrody a stád přivedla Egypt k pokání, nebyly by zahubeny děti. Avšak národ tvrdohlavě odporoval Božímu příkazu. Nyní měla dopadnout poslední rána.NUD 130.2
Mojžíšovi bylo pod trestem smrti zakázáno znovu se objevit ve faraonově přítomnosti. Avšak Mojžíš před něj opět předstoupil s hrozným oznámením: “Toto praví Hospodin: O půlnoci projdu Egyptem. Všichni prvorození v egyptské zemi zemřou, od prvorozeného syna faraonova, který sedí na jeho trůnu, po prvorozeného syna otrokyně, která mele na mlýnku, i všechno prvorozené z dobytka. Po celé egyptské zemi se bude rozléhat veliký křik, jakého nebylo a už nebude. Ale na žádného Izraelce ani pes nezavrčí, ani na člověka ani na dobytče, abyste poznali, že Hospodin podivuhodně rozlišuje mezi Egyptem a Izraelem.” 2. Mojžíšova 11,4-7.NUD 130.3
Než byl tento rozsudek vykonán, dal Hospodin Mojžíšovým prostřednictvím Izraelcům pokyny ohledně jejich odchodu z Egypta a jejich ochrany před přicházejícím soudem. Každá rodina měla buď sama nebo ve spojení s jinými zabít beránka či kůzle bez vady a svazkem yzopu omočeným v jeho krvi potřít obě veřeje a nadpraží domu, aby anděl zhouby o půlnoci nevešel do takto označeného příbytku. Té noci měli jíst pečené maso s nekvašeným chlebem a hořkými bylinami. “Budete mít přepásaná bedra, opánky na nohou a hůl v ruce,” řekl jim Mojžíš. “Sníte jej ve chvatu. To bude Hospodinův hod beránka.” 2. Mojžíšova 12,11.NUD 130.4
Hospodin prohlásil: “Tu noc projdu egyptskou zemí a všecko prvorozené v egyptské zemi pobiji, od lidí až po dobytek. Všechna egyptská božstva postihnu svými soudy. Já jsem Hospodin. Na domech, v nichž budete, budete mít na znamení krev. Když tu krev uvidím, pominu vás a nedolehne na vás zhoubný úder, až budu bít egyptskou zemi.” 2. Mojžíšova 12,12.13.NUD 130.5
Na památku tohoto slavného vysvobození se měla po všechny generace v Izraeli každoročně konat slavnost. “Až se vás pak vaši synové budou ptát, co pro vás tato služba znamená, odpovíte: ‘Je to velikonoční obětní hod Hospodinův. On v Egyptě pominul domy synů Izraele. Když udeřil na Egypt, naše domy vysvobodil.’” 2. Mojžíšova 12,26.27.NUD 130.1