Slitování

Když si lidé uvědomili velikost své viny, báli se, že bude zahuben každý přestupník. Mojžíš slíbil, že se za ně ještě jednou u Boha přimluví.NUD 152.6

Řekl jim: “Dopustili jste se velikého hříchu; avšak nyní vystoupím k Hospodinu, snad jej za váš hřích usmířím.” 2. Mojžíšova 32,30. Ve svém vyznání před Bohem řekl: “Ach, tento lid se dopustil velikého hříchu, udělali si zlatého boha. Můžeš jim ten hřích ještě odpustit? Ne-li, vymaž mě ze své knihy, kterou píšeš!” 2. Mojžíšova 32,31.32.NUD 152.7

Mojžíšova modlitba obrací naši mysl k nebeským záznamům, v nichž jsou zapsána jména všech lidí a zachyceny všechny jejich skutky, ať dobré či zlé. Kniha života obsahuje jména všech, kdo se odevzdali Bohu. Jestliže se někdo z nich svým stálým tvrdohlavým setrváváním v hříchu nakonec stane zatvrzelým vůči Božímu svatému Duchu, bude na soudu jeho jméno z knihy života vymazáno.NUD 152.8

Kdyby Hospodin zavrhl izraelský národ, Mojžíš si přál, aby bylo spolu s jejich jmény vymazáno i jeho jméno. Nemohl by snést pohled na Boží soudy dopadající na ty, kteří byli milostivě osvobozeni. Mojžíšova přímluva za Izrael je předobrazem Kristovy přímluvné služby za hříšné lidi. Avšak Hospodin nedovolil, aby Mojžíš nesl vinu hříšníků, tak jako ji nesl Kristus. Prohlásil: “Vymažu ze své knihy toho, kdo proti mně zhřešil.” 2. Mojžíšova 32,33.NUD 152.9