Zákon morální a ceremoniální

Mnozí směšují tyto dva systémy, když používají texty, které mluví o ceremoniálním zákonu, aby dokázali, že morální zákon byl zrušen. To je však převracení Písma. Ceremoniální systém sestával ze symbolů, které poukazovaly na Krista, na jeho oběť a kněžství. Tento obřadní zákon s jeho oběťmi a nařízeními měli Hebrejové dodržovat, dokud se typ (předobraz) nesetká s antitypem (naplněním) v Kristově smrti. Potom měly ustat všechny oběti. Tento zákon Kristus “zrušil tím, že jej přibil na kříž” Koloským 2,14.NUD 171.1

Ale o zákoně Desatera žalmista prohlásil: “Věčně, Hospodine, stojí pevně v nebesích tvé slovo.” Žalm 119,89. A Kristus sám řekl: “Nedomnívejte se, že jsem přišel zrušit Zákon nebo Proroky; nepřišel jsem zrušit, nýbrž naplnit. Amen, pravím vám: Dokud nepomine nebe a země, nepomine jediné písmenko ani jediná čárka ze Zákona, dokud se všechno nestane.” Matouš 5,17.18. Zde Kristus učí, že požadavky Božího zákona budou platit, pokud bude existovat nebe a země. Nehemjáš řekl o zákoně, který byl vyhlášen ze Sínaje, toto: “Sestoupil jsi na horu Sínaj a mluvil jsi s nimi z nebe, vydal jsi jim přímé řády a spolehlivá naučení, dobrá nařízení a přikázání.” Nehemjáš 9,13. A Pavel, “apoštol a učitel pohanů” (viz 1. Timoteovi 2,7 a 2. Timoteovi 1,11), prohlásil: “Zákon je tedy sám v sobě svatý a přikázání svaté, spravedlivé a dobré.” Římanům 7,12.NUD 171.2

Ačkoli Spasitelova smrt ukončila zákon předobrazů a stínů, neubrala nic na požadavcích morálního zákona. Sama skutečnost, že bylo nutné, aby Kristus zemřel jako smírčí oběť za přestupníka tohoto zákona, dokazuje, že je neměnný.NUD 171.3

Ti, kdo tvrdí, že Kristus přišel odstranit Starý zákon, představený náboženstvím Hebrejů a spočívající prý pouze ve formách a ceremoniích, se mýlí. Ve všech dobách po pádu do hříchu platilo, že “v Kristu Bůh usmířil svět se sebou” 2. Korintským 5,19. Kristus byl základem a středem obětního systému. Od chvíle, kdy naši prarodiče upadli do hříchu, svěřil nebeský Otec svět do Kristových rukou, aby mohl skrze jeho prostřednickou službu vykoupit člověka a obhájit autoritu Božího zákona. Veškerá komunikace mezi nebesy a padlým lidstvem se uskutečňovala prostřednictvím Krista. Boží Syn dal našim prarodičům zaslíbení o vykoupení. Adam, Noe, Abraham, Izák, Jákob a Mojžíš pochopili evangelium. Tito svatí muži dávnověku udržovali spojení se Spasitelem, který měl přijít na náš svět v lidském těle.NUD 171.4

Kristus byl vůdcem Hebrejů na poušti, Andělem, který šel před nimi zahalen v oblakový sloup. To on dal Izraeli zákon. Uprostřed slávy na Sínaji Kristus vyhlásil deset přikázání zákona svého Otce. On dal Mojžíšovi zákon vyrytý do kamenných desek.NUD 171.5

Kristus mluvil ke svému lidu prostřednictvím proroků. Apoštol Petr říká: “Toto spasení hledali a po něm se ptali proroci, kteří prorokovali o milosti, která je vám připravena; zkoumali, na který čas a na jaké okolnosti ukazuje duch Kristův v nich přítomný, když předem svědčí o utrpeních, jež má Kristus vytrpět, i o veliké slávě, která potom přijde.” 1. Petrův 1,10.11. Prostřednictvím Starého zákona promlouvá Kristův hlas. “Kdo vydává svědectví Ježíšovi, má ducha proroctví.” Zjevení 19,10.NUD 171.6

Když žil Ježíš osobně mezi lidmi, obracel jejich mysl ke Starému zákonu. Upozornil je: “Zkoumáte Písma a myslíte si, že v nich máte věčný život; a Písma svědčí o mně.” Jan 5,39. Knihy Starého zákona byly jedinou částí Bible, která v té době existovala.NUD 172.1

Ceremoniální zákon vydal Kristus. Dokonce i v době, kdy už neměl být zachováván, prohlašuje velký apoštol Pavel tento zákon za slavný a hodný svého božského Původce. Kouř kadidla, který spolu s modlitbami Izraele stoupal vzhůru, představuje Kristovu spravedlnost, která jediná může způsobit, aby byla hříšníkova modlitba Bohem přijata. Krvácející oběť na oltáři svědčila o Vykupiteli, který přijde. Takto byla uprostřed temnoty a odpadnutí uchovávána v srdcích lidí živá víra až do skutečného příchodu zaslíbeného Mesiáše.NUD 172.2

Ježíš byl světlem světa ještě dříve, než přišel v lidské podobě. První záblesk světla, který pronikl temnotou, přišel od Krista. Od něj vychází každý paprsek nebeského jasu, který dopadá na obyvatele země.NUD 172.3

Od té doby, co Spasitel prolil svou krev a vystoupil na nebesa, “aby se za nás postavil před Boží tváří” (Židům 9,24), září světlo z golgotského kříže a z nebeské svatyně. Kristovo evangelium dává ceremoniálnímu zákonu smysl. Jak se postupně zjevuje pravda, jasně se ukazuje Boží povaha a záměry. Každý další paprsek světla přináší plnější porozumění plánu vykoupení. Vidíme novou krásu v inspirovaném slově a studujeme jeho stránky s dychtivým zájmem.NUD 172.4