Den smíření

Jednou za rok ve velký Den smíření vstoupil velekněz do svatyně svatých, aby očistil svatyni. Ke vchodu do stanu setkávání byli přivedeni dva mladí kozlové a losovalo se mezi nimi. Byl určen “jeden los pro Hospodina, druhý pro Azázela” 3. Mojžíšova 16,8.NUD 165.3

Kozel, který byl vylosován jako první, byl zabit jako oběť za hřích lidu. Velekněz měl jeho krev vnést za oponu a pokropit jí slitovnici. “Tak vykoná smírčí obřady za svatyni pro nečistotu Izraelců, pro jejich přestoupení a všechny jejich hříchy. Stejně bude postupovat při stanu setkávání.” 3. Mojžíšova 16,16.NUD 165.4

“Áron vloží obě ruce na hlavu živého kozla. Vyzná nad ním všechny nepravosti Izraelců a všechna jejich přestoupení se všemi jejich hříchy a vloží je na hlavu kozla; pak ho dá připraveným mužem vyhnat do pouště. Kozel na sobě ponese všechny jejich nepravosti do odlehlé země. Toho kozla vyžene na poušť.” 3. Mojžíšova 16,21.22. Dokud nebyl kozel odveden, lidé se nemohli považovat za osvobozené od břemena svých hříchů. Každý člověk se měl pokořovat, dokud dílo smíření neskončilo. Měli odložit veškerou práci a celé shromáždění Izraele trávilo den ve vážném pokořování se před Hospodinem na modlitbách, v půstu a důkladném zpytování srdce.NUD 165.5

Touto roční službou Bůh učil důležitým pravdám týkajícím se smíření. V obětech za hřích, které se přinášely během roku, byla přijata náhrada za hříšníka, avšak krev oběti nemohla přinést plné usmíření za hřích. Krev byla pouze prostředkem k přenesení hříchu do svatyně. Obětováním krve hříšník vyznal vinu za své přestoupení a vyjádřil víru v Toho, který měl přijít a sejmout hřích světa. Avšak hříšník nebyl zcela osvobozen od odsouzení zákonem. V Den smíření velekněz obětoval za shromáždění, vešel s krví do svatyně svatých a pokropil jí slitovnici, která přikrývala desky zákona.NUD 165.6

Takto byly naplněny požadavky zákona, který si žádal hříšníkův život. Potom velekněz v roli přímluvce vzal hříchy na sebe, a když vyšel ze svatyně, nesl na sobě břemeno viny Izraele. Vložil své ruce na živého kozla a vyznal nad ním “všechny nepravosti Izraelců a všechna jejich přestoupení se všemi jejich hříchy” 3. Mojžíšova 16,21. Tyto hříchy byly považovány za navždy odňaté od lidu. Taková služba se konala “ve svatyni, která je jen náznakem a stínem svatyně nebeské” Židům 8,5.NUD 166.1