16. kapitola — Jákob a Ezau

Izákovi synové, dvojčata Jákob a Ezau, měli naprosto protikladné povahy a život. Tuto rozdílnost předpověděl Boží anděl už před jejich narozením. V odpověď na Rebečinu naléhavou modlitbu jí oznámil, že bude mít dva syny. Odhalil jí jejich budoucí životní příběhy. Každý z nich se stane hlavou mocného národa, ale jeden bude větší než druhý a mladší bude mít přednostní postavení.NUD 80.1

Z Ezaua vyrostl člověk, který rád uspokojoval sám sebe a všechen svůj zájem soustřeďoval na přítomnost. Nesnášel omezování. Měl zálibu v pronásledování zvěře a životě lovce. Přesto byl otcovým miláčkem. Tento starší syn se beze strachu potuloval po horách a pustinách a domů se vracel se zvěřinou a vzrušujícími příhodami svého dobrodružného života.NUD 80.2

Přemýšlivý a přičinlivý Jákob, který vždy myslel víc na budoucnost než na přítomnost, se raději zdržoval doma, kde pečoval o stáda a obdělával půdu. Jeho trpělivou vytrvalost, hospodárnost a prozíravost matka oceňovala. Jeho milé pozornosti přispívaly k jejímu štěstí víc než Ezauovy bouřlivé příležitostné projevy lásky. Rebeka měla raději Jákoba.NUD 80.3

Ezau a Jákob byli vedeni k tomu, aby na právo prvorozenství pohlíželi jako na velmi důležitou záležitost, protože zahrnovalo nejen dědictví pozemského bohatství, ale i duchovní přednosti. Ten, kdo ho získal, měl být knězem své rodiny a z linie jeho potomků měl přijít Spasitel světa.NUD 80.4

Na druhé straně spočívaly na držiteli práva prvorozenství povinnosti. Ten, kdo měl zdědit jeho požehnání, musel svůj život zasvětit službě Bohu. V manželství, ve svých rodinných vztazích i ve veřejném životě se musel podřídit Boží vůli.NUD 80.5

Izák své syny seznámil s těmito výsadami a podmínkami a otevřeně prohlásil, že Ezau je jako nejstarší oprávněn převzít prvorozenství. Jenže Ezau neměl zálibu ve zbožnosti. Náboženský život ho nepřitahoval. Požadavky, které byly spojeny s výsadou duchovního prvorozenství, byly pro něj nevítaným, ba dokonce nenáviděným omezením. Boží zákon, který byl podmínkou duchovní smlouvy s Abrahamem, Ezau považoval za otrocké jho. Jeho sklon k sebeuspokojování ho vedl k tomu, že po ničem netoužil tak jako po svobodě, aby si mohl dělat, co se mu zlíbí. Štěstí spatřoval v moci a bohatství, v hostinách a hlučných zábavách. Byl hrdý na nespoutanou volnost svého divokého potulného života.NUD 80.6

Rebeka měla na paměti slova anděla a pronikla do povah svých synů lépe než její manžel. Protože byla přesvědčena, že dědictví Božího zaslíbení bylo určeno Jákobovi, připomínala Izákovi andělova slova. Avšak otcovy city byly soustředěny na staršího syna a nedal se ve svém úmyslu zviklat.NUD 81.1

Jákob se od své matky dověděl, že by právo prvorozenství mělo připadnout jemu. Byl naplněn touhou po přednostech, které se s tím pojily. Nebažil po otcově bohatství. Toužil po právu duchovního prvorozenství. Mít takové společenství s Bohem jako Abraham, přinášet smírčí oběti, být praotcem vyvoleného lidu, z něhož přijde zaslíbený Mesiáš, a získat nesmrtelné dědictví zahrnuté ve smlouvě — to byly výsady a pocty, po nichž horoucně toužil.NUD 81.2

Věnoval pozornost všemu, co o právu duchovního prvorozenství říkal jeho otec. Jako poklad střežil to, co se dověděl od své matky. Tento předmět se stal středem zájmu jeho života. Avšak Jákobovi scházelo osobní poznání Boha, kterého uctíval. Jeho srdce nebylo přetvořeno Boží milostí. Stále přemýšlel, jak to zařídit, aby si zajistil požehnání, které jeho bratr bral na lehkou váhu, které však pro něj bylo nesmírně vzácné.NUD 81.3

Jednoho dne se Ezau vrátil domů zemdlený a unavený lovem. Požádal o jídlo, které Jákob připravoval. Jákob se chopil této příležitosti. Nabídl svému bratrovi, že ukojí jeho hlad za cenu práva na prvorozenství. “Stejně mám blízko k smrti, k čemu je mi prvorozenství!” (1. Mojžíšova 25,32) zvolal utrmácený lovec, toužící po uspokojení své momentální potřeby. Za trochu červeného pokrmu prodal své prvorozenství a tento obchod potvrdil přísahou. Aby ukojil svou touhu, lhostejně pohrdl slavným dědictvím, které sám Bůh zaslíbil jeho praotcům. Jeho veškerý zájem byl soustředěn na přítomnost. Byl ochoten obětovat nebeské hodnoty za hodnoty pozemské, vyměnit budoucí blaho za chvilkové potěšení.NUD 81.4

“Tak Ezau pohrdl prvorozenstvím.” 1. Mojžíšova 25,34. Když ho prodal, pocítil úlevu. Teď si může dělat, co se mu zlíbí. Za toto neomezené naplňování svých tužeb, které nesprávně nazývají svobodou, prodávají i dnes mnozí své prvorozenství, své právo na věčné dědictví v nebi.NUD 81.5

Ezau se oženil se dvěma chetejskými ženami, které uctívaly falešné bohy. Jejich modlářství Izáka a Rebeku velice rmoutilo. Ezau tak porušil jednu z podmínek smlouvy, která zakazovala sňatky mezi vyvoleným lidem a pohany. Přesto byl Izák stále rozhodnut, že mu předá právo prvorozenství.NUD 81.6